| 25.11.2021 11:59 00:36:45 soubor ke stažení |
 |
Na Špicberkách jsou na otázku o změnách klimatu alergičtí, říká antropoložka |
|
|
Žila přes dva roky za polárním kruhem a zpovídala místní. Ze Špicberků, nejseverněji položeného norského území, přivezla sociální antropoložka Zdenka ... číst dáleSokolíčková stovky výpovědí ohledně globalizace i změny klimatu.Špicberky, norsky Svalbard: souostroví ležící v Arktidě na čtyřiasedmdesáté rovnoběžce. Právě tam vyrazila sociální antropoložka Zdenka Sokolíčková v únoru 2019 zkoumat, jak se na lidech odráží otázky jako klimatická krize a globalizace.S rodinou se usadila v Longyearbyenu, největším městě ostrovů s asi dva a půl tisíci obyvateli. Přivedla ji k tomu nejen spolupráce s uznávaným norským odborníkem Thomasem Hyllandem Eriksenem, ale i profese jejího manžela, polárního ekologa.„Longyearbyen je velmi průtoková komunita, průměrně tam lidé stráví asi čtyři roky,“ vysvětluje v Checkpointu výzkumnice z Univerzity v Hradci Králové, jež spolupracuje i s těmi v Oslu a Groningenu.„Zejména turismus tam generuje pracovní místa, jež jsou zajímavá pro určitý typ lidí a nejsou tak atraktivní pro norské žadatele. Otevřené dveře imigraci městu prospěly, dostali se tam lidé z celého světa. Největší minoritou jsou Thajci, početná je tam i skupina lidí z Filipín. A samozřejmě ze skandinávských zemí,“ dodává.Ačkoliv by se dalo předpokládat, že život za polárním kruhem – v mnoha ohledech velmi specifický – bude přitahovat osoby s podobným nastavením, není tomu tak. Generalizace ohledně nátury místních obyvatel Sokolíčková odmítá: „Zobecnit se to nedá. Není to ani tak, že lidé, kteří na Špicberkách žijí, mají všichni rádi arktickou přírodu a prostředí je pro ně významným faktorem pro přistěhování.“Ilustruje to na rozhovorech se zástupci zmíněné thajské komunity. „Pro ně to naprosto není podstatné, nebo to naopak představuje nevýhodu. V tomto ohledu tam naopak často strádají – v Longyearbyenu nejsou stromy, je tam zima, nemají tam své jídlo, jejich kultura je tam zcela marginalizovaná. Jejich důvody, proč tam žít a setrvávat, jsou tedy úplně jiné a s arktickou přírodou vůbec nesouvisejí. V případě norské majority lze ale podobnost vysledovat. Takové osoby mají přírodu rády, rády se vystavují živlům a překračují své hranice,“ podotýká v Checkpointu sociální antropoložka.Jen v Longyearbyenu žijí lidé z nejméně padesáti zemí světa. Jde tedy o vysoce heterogenní společnost, již dílem vytvořily i tamní zákony – Špicberky byly donedávna migraci doširoka otevřené. Pevninská norská vláda ale v posledních letech vůči ní podle Sokolíčkové přitvrdila, komunitu chce zpětně ponorštit: „Norský kabinet by rád viděl Longyearbyen jako norské městečko a během mého terénního výzkumu tyto signály vysílal čím dál silněji. Obecně se dá říct, že vláda zpřísňuje pravidla, regulace a zákony. Úřady mají nejspíš pocit, že se dal příliš volný průchod těm těžko ukočírovatelným procesům, jako je globalizace. Lidé například nedávno protestovali vůči návrhům omezení volného pohybu po svalbardské krajině. Další návrh se týká i volebního práva, jež chce vláda odebírat těm, kteří nežili na norské pevnině nejméně tři roky. To se týká obrovské části toho nenorského obyvatelstva.“Uhlí? „Zavrženíhodná“ otázka pýchyŠpicberky jsou jakožto ostrovy ležící za polárním kruhem také jakýmsi lakmusovým papírkem klimatické změny. Projevuje se tam rychleji než v jižněji položených oblastech, což pro tamní obyvatele představuje nové výzvy – i v tom nejprostším slova smyslu, třeba že najednou potřebují plášť do deště místo péřovky.„Ubývají tam masy ledu, přibývají naopak dešťové srážky, mění se vzorce počasí. V místních vodách se také objevují nové druhy, kterým se lépe žije v teplejším prostředí. Taje ale i permafrost, což je výzvou pro stavebnictví. Ohrožuje to i pobřežní linku, kde leží plno kulturních památek, jimž nyní hrozí eroze. Při životě na Svalbardu se vám pak může stát, že musíte přesunout svou chatu několik desítek metrů dál od pobřeží nebo se vám dělají praskliny na domě,“ vyjmenovává Sokolíčková.Město Longyearbyen vzniklo kvůli těžbě černého uhlí. Do dvacátých let minulého století tam, stejně jako na zbytku Špicberků, úřadovali Američané, později se souostroví dostalo pod kontrolu Norů. Hornictví zde po celou dobu představovalo otázku cti – s čím dál hlasitější debatou o klimatické krizi však takový přístup naráží.„V roce 2023 se má zavřít poslední uhelný důl v Norsku, což bude v dějinách Longyearbyen milník. Když si to člověk spojí s pocitem pýchy horníků zaměstnaných v tomto průmyslu, snáz se pak chápe, proč jsou tito lidé na téma změny klimatu alergičtí,“ poznamenává odbornice.Velká část ze starousedlíků byla či je s uhelným průmyslem spjatá. „Je pro ně těžké přijmout, že něco, co desítky let prožívali jako významný úkol, najednou dostává nálepku toho, co je zavrženíhodné a co přispívá ke změně klimatu. Fosilní průmysl získává stigma něčeho černého a špinavého, což to uhlí nakonec skutečně je,“ shrnuje v Checkpointu Zdenka Sokolíčková s tím, že se v Longyearbyenu setkala s mnoha klimaskeptiky.S jakými archetypy místních se Zdenka Sokolíčková v Longyearbyenu setkala? Proč se chce na ostrovy vrátit? A jak se na Špicberkách žije? Poslechněte si celý rozhovor v aktuální epizodě podcastu!CheckpointO aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H). Každý čtvrtek na Seznam Zprávách, ve Spotify i Apple Podcasts a dalších aplikacích a na Podcasty.cz.Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@sz.cz.O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #Checkpointsz.
|
|
| 18.11.2021 11:59 00:44:34 soubor ke stažení |
|
Lukašenko využívá lidské utrpení k politickému nátlaku, říká expert |
|
|
Krize na polsko-běloruských hranicích pokračuje. Podle odborníka Jana Kováře jde o formu politického vyjednávání. „Lukašenko kapitalizuje lidské utrpe ... číst dálení, stalo se jeho hlavním vyjednávacím prostředkem,“ vysvětluje v Checkpointu.Tisíce migrantů a uprchlíků – z většiny z Blízkého východu – dorazily do Běloruska s vidinou přechodu vnějších hranic Evropské unie z Běloruska do Polska. Realita je ale úplně jiná: Bělorusové je sice přivedli k hranicím s Polskem, to je ale odmítá pustit dál. Běženci ovšem nemohou ani zpátky, běloruská strana jim v tom záměrně brání – a zároveň sabotuje snahy Poláků příliv migrantů zastavit. Běženci se tak ocitli v „zemi nikoho“ a nemají pravidelný přístup k lékařské péči ani jídlu.„Primárně jde o poměrně starou formu politického vyjednávání mezi Běloruskem na jedné straně a Evropskou unií na druhé. Problém je v tom, že režim Alexandra Lukašenka k tomu využívá lidské utrpení. Kapitalizuje ho, stalo se jeho hlavním vyjednávacím prostředkem. Využívá toho, že se lidé z Jemenu, Iráku, Sýrie nebo Afghánistánu chtějí dostat do Evropy. Vedle, lakonicky řečeno, politického vyjednávání tedy vzniká i humanitární krize, v níž jde o lidské životy,“ říká v Checkpointu odborník na Evropskou unii a migrační politiku Jan Kovář z Ústavu mezinárodních vztahů.Polská strana tvrdí, že Bělorusové vybavili běžence třeba zábleskovými granáty nebo slzným plynem. A že běloruské bezpečnostní jednotky prostřihávají plot na hranicích, aby se příchozí mohli do Polska lépe dostat. Podle Kováře jde o neověřené, nicméně ne nepravděpodobné informace. Z vyvolání krize by mohlo Bělorusko těžit hned z několika důvodů.„Lukašenko, zdá se, ztratil od loňských prezidentských voleb veškeré zábrany – ať už jde o to, jak se vypořádává s opozici, i o to, co je schopen udělat při tomto ‚politickém vyjednávání‘ s Evropskou unií. Polsko, ale i další evropské země, silně podporovalo běloruskou opozici, hostilo i její lídryni Svjatlanu Cichanouskou. Pravděpodobně jde tedy o pokus otupit takovou podporu. Dál může jít o jakýsi revanš za evropské sankce vůči Bělorusku, byť zatím neúspěšný – EU sankce logicky prohloubila. A sekundárně může jít i o pokus zalíbit se Rusku,“ poznamenává odborník s tím, že si nemyslí, že by ke krizi došlo bez souhlasu nebo přání Kremlu.„S pomocí Frontexu by Polsko nemohlo porušovat evropské právo“Co se polské reakce týče, evropský stát se pohybuje podle Kováře za hranou evropského i mezinárodního práva: „Jsem ohledně toho skeptický. Když vezmeme v potaz třeba to vytlačování vodními děly nebo slzným plynem lidí, kteří se dostanou přes hranici na polské území, je naprosto jednoznačně v rozporu s mezinárodním i evropským právem. Rozhodnout o tom ale bude muset Evropský soudní dvůr. Je to nicméně možná i důvod, proč Polsko odmítá pomoc evropských partnerů.“Běžencům a uprchlíkům Polsko po překročení hranice nenabízí azyl, nenechává je projít klasickou azylovou procedurou. Poláci navíc odmítají nejen pomoc od konkrétních států včetně České republiky, ale zejména od Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, tedy Frontexu „V této agentuře byly po zkušenostech z migrační krize v letech 2015 a 2016 posíleny mechanismy pro kontrolu základních práv a svobod. I Frontex totiž evropské právo porušoval. A kdyby teď Polsko agenturu přizvalo na pomoc, samo by pak už tak jednoduše evropské a mezinárodní právo porušovat nemohlo,“ shrnuje v Checkpointu Jan Kovář z Ústavu mezinárodních vztahů.Proč se Evropská unie postavila ke krizi liknavě? Změní nějak svou migrační politiku? A kam může situace eskalovat? Poslechněte si celý rozhovor v aktuální epizodě Checkpointu!CheckpointO aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H). Každý čtvrtek na Seznam Zprávách, ve Spotify i Apple Podcasts a dalších aplikacích a na Podcasty.cz.Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@sz.cz.O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #Checkpointsz.
|
|
| 11.11.2021 12:04 00:16:59 soubor ke stažení |
|
Hlasy z Glasgow: V Mexiku hrozí klimaaktivistům smrt |
|
|
Na klimatickém summitu v Glasgow se setkává množství lidí z nejrůznějších sfér. Jsou tu zástupci vysoké politiky i organizací, vědci, novináři i aktiv ... číst dáleisté – třeba původní obyvatelé. Jejich hlas tu ale není dostatečně slyšet.Klimatický summit COP26 ve skotském Glasgow se už chýlí ke konci. Není zatím jasné, jak bude vypadat jeho výsledek – tedy dohoda s finálními závazky a cíli, na níž vyjednavači teprve pracují.Některé věci jsou ale zřejmé už teď: jedním z největších témat summitu je klimatická spravedlnost, což se podle některých události nepodařilo adekvátně reflektovat. V Checkpointu o tom mluví například Gerardo Ramírez Agueňo, zástupce mexické organizace pracující s původními obyvateli: „Pro domorodé komunity je klimatická spravedlnost otázkou přežití. Tam, kde žijí, už klimatické změně čelí. Je pro ně tedy velmi důležité se tady na COP26 scházet s lidmi, vyjednávat s těmi, kteří jsou u moci. Takoví pro domorodé národy nic nedělají a z hlediska klimatické krize je prostě potřeba více akce – něco dělat, ne jen mluvit. Prostor tady ovšem původní obyvatelé nedostávají.“Jeho organizaci Red de Acción Climatica se podařilo do Glasgow dostat delegaci domorodců z Mexika a Guatemaly. A to i přes nepřízeň tamních vlád. Právě v Mexiku totiž podle Agueni hrozí klimatickým aktivistům velké nebezpečí.„Mexiko je v tomto ohledu druhá nejnebezpečnější země světa. Pro domorodé komunity v zemi to znamená plno problémů – žijí totiž v neustálé nejistotě. Jednak kvůli vládě, jednak kvůli drogovým kartelům na jihu Mexika. Někteří z těch, kteří sem přijeli s naší delegací, se obávají toho, co přijde, až se vrátí zpátky. Jejich tváře teď viděl celý svět. Není správné pociťovat dennodenně takový strach jen proto, že bráníte své území, svou půdu, rodinu a domov – a hrozí vám, že tu zítra už nebudete,“ podotýká v Checkpointu Mexičan.Největší solární elektrárna? Na SahařeDebata o klimatické spravedlnosti se ovšem netýká pouze původních obyvatel. Al-Hamndou Dorsouma, ředitel klimatické strategie Africké rozvojové banky, v podcastu vysvětluje, že je tato otázka relevantní i pro státy afrického kontinentu.„Afrika je vůči dopadům klimatické krize nejzranitelnější, neznečišťuje jako zbytek světa. Získává přitom jen tři procenta světových financí na řešení změny klimatu. Klimatická spravedlnost je pro Afriku zásadní,“ vysvětluje Dorsouma, který je původem z Čadu.Zmiňuje také, že reakce na klimatickou krizi se pojí i s obecným rozvojem afrických zemí. „Je potřeba, aby se vyřešila extrémní chudoba, aby lidé měli co jíst a měli přístup k elektřině. Zatímco se tu bavíme, tak 640 milionů Afričanů nemá elektřinu,“ poznamenává v Checkpointu.Africká rozvojová banka proto nedávno představila projekt, z něhož má vzejít největší solární elektrárna na světě. Zasazená bude v regionu Sahelu, zemí ležících na jižním cípu Sahary.„Je tam obrovský potenciál pro získávání solární energie. Pracujeme nicméně ve všech zemích Afriky – oblast zájmu je tedy celý kontinent. Chceme zajistit, aby byla Afrika vůči dopadům klimatické změny odolná. A aby nejednala jako jiné části světa, co se znečišťování týče,“ shrnuje Al-Hamndou Dorsouma.Co si o klimatickém summitu myslí protestující? A jak vypadají bezpečnostní opatření na COP26? Celý podcast Checkpoint si pusťte v přehrávači v úvodu článku....CheckpointO aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H). Každý čtvrtek na Seznam Zprávách, ve Spotify i Apple Podcasts a dalších aplikacích a na Podcasty.cz.Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@sz.cz.O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #Checkpointpod.
|
|
| 4.11.2021 11:59 00:25:53 soubor ke stažení |
|
Češi vnímají změnu klima jako hrozbu, ne příležitost, říkají mladé delegátky z Glasgow |
|
|
Na sever Spojeného království se na klimatický summit sjely desítky tisíc lidí z celého světa. „Je to příležitost se setkat a porovnat zkušenosti, uká ... číst dálezat, že se na klimatu pracuje, “ říkají české delegátky za mladou generaci.Nic menšího než „zachránit planetu Zemi“. Takový je podle mnohých úkol klimatického summitu Organizace spojených národů COP26. Na tom se sešly desítky tisíc lidí – politiků, diplomatů, novinářů i aktivistů. A mezi nimi Barbora Kvasničková a Kristina Šůsová z Programu mladých delegátů do OSN od České rady dětí a mládeže.„Je to tady strašně chaotické a nabité, děje se toho tolik. Mám z toho hodně silné dojmy, dost mě to ovlivňuje. Jsem nadšená, že to můžu vidět, protože to téma je extrémně důležité,“ přiznává v Checkpointu dvaadvacetiletá Barbora.„První dny byly chaotičtější i kvůli přísnému bezpečnostnímu režimu – přijeli sem světoví lídři a vysoce postavení politici. Teď je to klidnější, zároveň sem ale přijíždí víc aktivistů, takže tu panuje zase trochu jiná atmosféra – ovšem neméně zajímavá,“ dodává Kristina, která se s Barborou účastní v rámci summitu různých akcí. Podcast natáčely přímo z centra dění – z areálu výstaviště na břehu řeky Clyde, kde se letošní ročník klimatické konference koná.Milník pro celoroční práciOd samotné klimatické konference nemají Češky velká očekávání. A to ani přes výroky osobností z různých koutů světa, včetně papeže Františka, které o COP26 mluvily jako o „poslední šanci pro lidstvo“. S nízkými očekáváními nezahýbaly ani velkolepě prezentované závazky přijaté v prvních dnech konference.Lídři se hned na počátku týdne zavázali, že zastaví odlesňování a také ke snížení emisí metanu. A to o 30 procent oproti hodnotám z roku 2020 – do konce dekády. K takovým cílům se hlásí více než 100 zúčastněných zemí včetně některých velkých znečišťovatelů. Zároveň to, že ukončí používání uhlí nejpozději do roku 2040, slíbilo 40 států. Ne ovšem Čína, Indie nebo Spojené státy, jedny ze zemí nejvíce závislých na energii získané z uhlí.Podle Barbory je COP26 spíš dílčím prvkem v celoročním boji se změnami klimatu: „Očekávání od summitu vlastně vůbec nemám. Představuju si tyto dva týdny jako milník práce, která probíhá každý den ve všech státech na všech úrovních – od úřednické po tu ve společnosti. Konference je důležitá i kvůli tomu, že se tu lidé mohou setkat. Protože řešit klima v České republice a v Zimbabwe nebo na ostrovech Tuvalu, jež se potápějí, je velmi odlišné. Když se lidé nepotkají a nemají příležitost si své perspektivy vysvětlit, není pak šance se globálně posunout.“Klimatická změna jako příležitost? Pro Čechy hrozbaNa úvodním fóru světových lídrů vystoupil i český premiér Andrej Babiš, který se ve svém projevu postavil ke společným klimatickým cílům Evropské unie spíše zdrženlivě. Podle Kristiny jeho postoj jistě reflektuje názor části společnosti. „Možná té trochu euroskeptičtější části, protože premiér Babiš částečně kritizoval snahy být klimaticky ambicióznější. Nemyslím si ale, že by jeho projev reprezentoval postoj celé české populace. Je tu spousta lidí, kteří se o klima zajímají a kteří si naopak myslí, že ani EU se nesnaží dost,“ podotýká v Checkpointu Kristina Šůsová.„V Česku podle mě chybí pohled na klimatickou krizi jako na příležitost. Je u nás pořád vnímaná jako hrozba, která povede ke ztrátě práce či sociálních jistot. Přechod na zelenou ekonomiku ale přináší i řadu příležitostí – a tato perspektiva tu chybí,“ dodává.Barbora navazuje: „Česká debata o klimatu se nicméně posunula neuvěřitelně rychle. Do médií se dostávají experti, kteří se klimatu věnují celý život, přináší sem znalosti i z prestižních zahraničních univerzit. Myslím si, že o tom svědčí i výsledek posledních voleb. Zvítězily koalice, které klimatickou krizi ve svých programech – rozdílně, ale – řeší.“Je ve světě o hlas mladých zájem? A jak by se měla klimatická krize vlastně komunikovat? Celý podcast Checkpoint si pusťte v přehrávači v úvodu článku....CheckpointO aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H). Každý čtvrtek na Seznam Zprávách, ve Spotify i Apple Podcasts a dalších aplikacích a na Podcasty.cz.Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@sz.cz.O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #Checkpointpod.
|
|
| 21.10.2021 11:59 00:25:43 soubor ke stažení |
|
Sovětský svaz na Temži. Británii čeká tuhá zima, říká politolog |
|
|
Energetická krize, nedostatek jídla i paliva, chybějící řidiči i další profese. Británii tak čeká nelehká zima. „Těžké Vánoce pro nás nejsou nic novéh ... číst dáleo. Loni je definoval lockdown, předtím hádky o brexitu,“ říká britský politolog.Nekonečné fronty na benzinových pumpách, poloprázdné regály i ceny energií, které vystoupaly do astronomických výšin. „Některé části země si vedou dobře, jiné – třeba velká města jako Londýn nebo Birmingham – mají větší potíže se zásobováním. Skutečný problémem ale bude pro britské rodiny otázka energií. Ceny plynu strmě rostou, energetické společnosti se hroutí,“ vysvětlil Russell Foster z King’s College v Londýně.Otázka energií je v Británii – stejně jako v Česku – velmi palčivá. Energetické společnosti jedna po druhé krachují a podle Fostera vydrží jen ty nejsilnější: „Velký počet domácností, zejména rodin s nízkým příjmem a problémem s penězi vyjít, bude najednou čelit situaci, kdy jejich poskytovatel energií zbankrotuje. A ony nebudou mít další alternativu.“Podle politologa žijí Britové v době, kdy peníze nemají takovou cenu kvůli inflaci i stagnujícím platům. „Nedávno se navíc objevil další problém – premiér Boris Johnson zrušil podporu dvaceti liber týdně, které stát od koronavirové pandemie přidával lidem k univerzálnímu sociálnímu příspěvku. Teď ji ale zrušili a hodně lidí, kteří žijí v těch nejhorších podmínkách, přijdou na to, že si musí vybrat – buď si koupí jídlo, nebo teplo,“ podotýká Foster.Při hodnocení kroků britského kabinetu si servítky nebere. „Budu nejspíš mluvit za spoustu lidí – vláda se k nynější situaci staví přímo otřesně. V jednom známém britském listu nedávno psali, že žijeme v Sovětském svazu na Temži. Máme tu špatné zásobování, fronty, energetickou krizi. A nic se s tím nedělá, protože nám vládne kabinet, který neví, co si počít a jak na to reagovat,“ říká odborník.Nesouhlas veřejnosti s kroky vlády, respektive premiéra Borise Johnsona, čiší i z výsledků průzkumů veřejného mínění. Z toho, který na konci září vypracovala agentura YouGov, vyšlo najevo, že si dvě třetiny dotázaných myslí, že si Johnson ve funkci premiéra vede špatně. Je to o zhruba deset procent lidí více, než na jaře. Podle Fostera je při uvažování o takovém propadu popularity potřeba si připomenout, díky čemu se současnému premiérovi podařilo vyhrát prosincové předčasné volby před dvěma lety.„Stojím si pevně za tím, potvrzují to i akademické studie a další zprávy, že Johnson nezvítězil díky tomu, že by ho lidé měli rádi. Vyhrál proto, že se lidé děsili té druhé možnosti, vlády vedené labouristou Jeremym Corbynem. Ten byl do prosince 2019 nejméně oblíbeným politikem od dob ministra zahraničí George Canninga z 19. století. Lidé se tedy obávali nástupu Corbyna a říkali si, že Johnson v tomto případě představuje menší zlo,“ poznamenává Russell Foster v podcastu.Z Johnsona je v současnosti britská veřejnost podle Fostera zklamaná. „Vrací se k tomu, co si myslela před dvěma lety – že vlastně není moc schopný. Podařilo se mu dokončit brexit a rozjel očkovací kampaň, ale zcela nezvládl vyřešit lockdowny nebo brexitovou dohodu v roce 2020. Premiér navíc nemůže těžit z přítomnosti Jeremy Corbyna. Když vedl labouristy, Johnson si mohl dělat víceméně, co chtěl, protože mu lidé dávali před Corbynem přednost,“ říká politolog.„Lidé teď chtějí kompetentního lídra. Johnson svou politickou kariéru vystavěl na tom, že působí jaksi zábavně, lidé se s ním mohli ztotožnit. Jde o skutečně velice charismatického muže,“ komentuje Foster. „Britům už ale došla trpělivost a poohlížejí se proto směrem ke labouristovi Keiru Starmerovi nebo ministru financí Rishi Sunakovi s tím, že to jsou lidé, kteří jsou seriózní a kompetentní. Že mají opravdové plány, ne jen prázdná hesla a slogany,“ dodává v Checkpointu odborník z King’s College.Do jaké míry je současná krize v Británii důsledkem brexitu? A koho si Londýn vyjednáváním o odchodu z EU naštval? Poslechněte si celý Checkpoint! Podpořte Seznam Zprávy a naše další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! CheckpointO aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H) a Evou Soukeníkovou (@eva_souk). Každý čtvrtek na Seznam Zprávách, ve Spotify i Apple Podcasts a dalších aplikacích a na Podcasty.cz.Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@sz.cz.O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #Checkpoint_JolEva.
|
|
| 14.10.2021 11:59 00:22:58 soubor ke stažení |
|
Čeho všeho jsou lidé schopni? Seriálový hit Squid Game nabízí divákům exotiku |
|
|
Červená, zelená… Obrazovky milionů lidí po celém světě vzal útokem jihokorejský seriál Hra na oliheň. „Za úspěch seriálu může, řeknu to otevřeně, móda ... číst dále. Šíří se mezi lidmi samospádem,“ vysvětluje novinářka Magdalena Slezáková.Trojúhelníky, kolečka, jihokorejská estetika i nadšení pro tamní dětské hry. Seriál Hra na oliheň vyvolal nevídanou mánii, která se rozpoutala nejen na sociálních sítích. Za necelý měsíc jej vidělo více než 110 milionů lidí napříč planetou, kteří z devítidílné dystopie režiséra a scénáristy Hwang Tong-hjŏka udělali nejúspěšnější debut streamovací služby Netflix.„Seriál je o tom, že když člověku chybí peníze, je zadlužený a peníze potřebuje ne jako prostředek k tomu, aby si v životě přilepšil, ale jako existenční nutnost, že je potom pro ty peníze schopen udělat cokoliv. Jde o studii toho, čeho všeho jsou pro přežití, ve smyslu financí, lidé schopni,“ říká v Checkpointu novinářka z Deníku N Magdalena Slezáková. Seriál, který brala spíš jako satiru, se jí líbil, byť podle ní není nijak objevný.Že televizní série nepřinesla nic nového a že prohlubuje klišé žánru survival filmů, si podle magazínu The Economist myslí i Jihokorejci. Popularitu, kterou si u zahraničních diváků jihokorejský hit získal, redaktorka vysvětluje v podcastu:„S údivem jsem sledovala, jak den co den seriálu přibývají diváci, začala o něm psát i zahraniční média. A to jsem na úspěch korejské vlny zvyklá! Je z toho až mánie. A svým způsobem to jde podle mého samospádem – čím více se o seriálu píše, tím více lidí se na něj nabaluje a zajímá se o něj. Sám o sobě není zase tolik unikátní. Jeho velké kouzlo není však jen v samotné myšlence a tematizaci problémů společnosti, ale taky v jeho vizuální stránce, která je velmi působivý.“Za pár týdnů se z televizní série stal podle novinářky Slezákové kult mimo jiné díky obecné popularitě korejské kultury ve světě. „Za úspěch seriálu může, řeknu to otevřeně, móda. A také jistá exotika – od vyobrazení dětských her až po to, že lidé nemusí být zvyklí na asijské herce. Také je to takový přitažlivý pohled do spodních pater společnosti, nemyšleno pejorativně – pohled mezi lidi, kteří se se životem potýkají velmi drsně,“ podotýká novinářka.Obrovský tlak na úspěchDystopický seriál Hra na oliheň, ale třeba i loňský oscarový snímek Parazit režiséra Pong Čun-hoa upozorňují na doširoka rozevřené sociální nůžky v Jižní Koreji – na papíře jedné z nejbohatších zemí světa.„V zemi si vysoký počet lidí žije dobře, ale rozdíly jsou tam pak enormní. V Jižní Koreji žije podle dat z roku 2019 nějakých, tuším, sedmnáct procent lidí pod hranicí chudoby vypočítané z mediánu příjmu, což je obrovské číslo. V případě seniorů je to ještě mnohem horší – jde o skoro polovinu z nich,“ podotýká Slezáková z Deníku N.„Jižní Korea je společnost, kde příjmy zajišťuje z velké části soukromý sektor a péči rodina. Stát funguje v jakési symbióze s – dejme tomu – kapitalistickými strukturami. Hnacími motory jihokorejské ekonomiky jsou obrovské rodinné korporáty. Slavné korejské firmy, tedy LG, Samsung nebo Hyundai, jsou velké rodinné podniky, které prosperují z toho, že jim vláda dává prostor – a zároveň vláda těží ze spolupráce s nimi. Tvoří totiž velkou část státní ekonomiky. Běžní lidé jsou ale zatížení obrovským společenským tlakem, protože samotná společnost je velice soutěživá. Nátlak na to, aby člověk uspěl, což je nakonec potřeba, je tam extrémní,“ popisuje v Checkpointu zahraniční redaktorka Deníku N.Velkému počtu Jihokorejců honba za úspěchem nevyjde podle jejich představ. „Rodí se pak mezi nimi nespokojenost, někdy až nesnášenlivost k vlastnímu osudu, což jsme viděli i ve filmu Parazit,“ dodává v podcastu Magdalena Slezáková.Jaké další společenské problémy sužují Jižní Koreu? A čím je jihokorejská popkultura oslovuje lidi v zahraničí? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu Checkpoint. Podpořte Seznam Zprávy a naše další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! CheckpointO aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H) a Evou Soukeníkovou (@eva_souk). Každý čtvrtek na Seznam Zprávách, ve Spotify i Apple Podcasts a dalších aplikacích a na Podcasty.cz.Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@sz.cz.O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #Checkpoint_JolEva.
|
|
| 7.10.2021 11:59 00:26:13 soubor ke stažení |
|
Česká viceprezidentka Harvardu: Můžete tu studovat i zadarmo |
|
|
Jako první Češka získala místo viceprezidentky Harvardu a platí za expertku v oblasti IT. Hostem nové epizody Checkpointu je Klára Jelínková. „Je pro ... číst dálemě důležité pracovat pro školu, jež nehledí na finanční zázemí uchazečů,“ říká.Klára Jelínková do USA odcestovala na počátku devadesátých let a v roce 1992 nastoupila na University of Wisconsin-Madison. „Studovala jsem ekonomii a slovanské jazyky, netušila jsem, že ze mě jednou bude viceprezidentka Harvardu. Původně jsem o IT neuvažovala. Má maminka byla ale v 70. a 80. letech programátorka a jako dítě mě naučila programovat na Commodore 64,“ přiblížila svou cestu k IT s tím, že jako ekonomka přišla na to, že lepší zaměstnání bude mít jako programátorka než s titulem z ekonomie a slovanských jazyků.I její nynější funkce viceprezidentky je zaměřená na informační technologie. „Jde o strategie, které by měl Harvard mít. Třeba digitální vzdělávání, což je nyní velmi zajímavá otázka i kvůli koronavirové pandemii – přechod k němu se hodně urychlil,“ poukazuje expertka. „Harvard teď zkoumá, jakým způsobem by mohl vzdělávat více lidí než jen ty, kteří mohou fyzicky přiletět do Bostonu nebo Cambridge. Digitální vzdělávání tedy může pomoci těm, kteří nemohou ve Spojených státech žít, což je důležité,“ vysvětluje.Nejdůležitějším aspektem je podle ní způsob, jakým se taková on-line přednáška nakonec udělá: „Třeba Harvard Business School On-line – to je něco úplně jiného. Nejde o přednášku přes Zoom, má to scénář. Každé video má 4 nebo 5 minut, pak se přechází do interaktivní aplikace, kde si zkoušíte, co jste se právě naučila. To je podle mě zajímavá otázka. Můžeme vyučování technicky vytvořit tak, aby bylo interaktivnější? I běžné přednášky, kdy se hodinu díváte na vyučujícího, to není moc zajímavé. Technologie v tom může lidem pomoci, poskytnout jim individuální zážitek.“„Na Harvardu můžete studovat i zadarmo“Když si na internetu vyhledáte, kolik stojí čtyřleté bakalářské studium studenta Harvardovy univerzity, vyskočí na vás astronomická částka, jež v přepočtu na koruny přesahuje čtyři miliony. Podle Kláry Jelínkové, která v červenci nastoupila na pozici viceprezidentky této univerzity, je ale realita jinde. A to níž.„Většina studentů platí mnohem nižší školné. Harvard je jednou ze třiceti nebo čtyřiceti univerzit, které právě na finanční zázemí při výběru uchazečů nehledí. Znamená to, že když se na školu dostanete a nemáte, jak ji zaplatit, vaše rodina na to třeba nemá peníze, univerzita vám pomůže,“ vysvětluje v Checkpointu Jelínková s tím, že Harvard svým studentům poskytuje širokou škálu stipendií.Poté, co Jelínková získala prestižní místo na Harvardově univerzitě, ji zkontaktovali i Češi, kteří touto školou prošli. „Někteří z nich studovali i zadarmo, existují o nich články. Je pro mě důležité pracovat pro školu, jež nehledí na finanční zázemí uchazečů, je takzvaně ‚need-blind‘. Když se totiž podíváte na zadluženost studentů Harvardu nebo Duke University, křivka se pohybuje mnohem níž než u škol, které takový nástroj nemají,“ říká viceprezidentka.Jelínková nicméně poukazuje na to, že nástup na Harvard neznamená jen špičkové vzdělání – studenti získají celý balíček příležitostí: „Jde také o to, kde jste, o ty možnosti, jež se před vámi rozprostřou. Harvard dokončí 98 procent studentů, je to pro ně velký závazek. Potom ale mají skvělé vyhlídky. Jde tedy o víc než jen o samotné vzdělání.“Ačkoliv se v podcastu zdráhá srovnávat vysoké školy v USA a v České republice, rozdíl vidí mimo jiné v tom, že v Americe mají studenti větší možnost objevovat sami sebe a své zájmy. „Když jdete na Karlovu univerzitu na Přírodovědeckou fakultu, měla byste ji na téhle fakultě i dostudovat. Ve Spojených státech zase panuje názor, že když už jste na té univerzitě, měla byste objevovat. Poznávat různé věci, studovat třeba filozofii, přírodní vědy a historii,“ shrnuje Klára Jelínková v podcastu Checkpoint.Na co je zaměřený výzkum v oblasti IT na Harvardu? A kam míří Klára Jelínková dál? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu Checkpoint. Podpořte Seznam Zprávy a naše další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! CheckpointO aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H) a Evou Soukeníkovou (@eva_souk). Každý čtvrtek na Seznam Zprávách, ve Spotify i Apple Podcasts a dalších aplikacích a na Podcasty.cz.Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@sz.cz.O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #Checkpoint_JolEva.
|
|
| 30.9.2021 11:59 00:27:12 soubor ke stažení |
|
Reportér: Debatu o dole Turów vyhrocují politici i dezinformační kampaň |
|
|
Spor kolem polského dolu Turów zasahuje už několik měsíců do česko-polských vztahů. „Každý den žasnu, čeho jsou některá polská média i politici schopn ... číst dálei. Racionální debata o sporu prostě neexistuje,“ říká reportér Filip Harzer.V polském povrchovém hnědouhelném dole Turów u města Bogatynia na hranicích s Českem se stále těží. A to i přesto, že Polákům v květnu nařídil Soudní dvůr EU, aby těžbu pozastavili – kvůli žalobě z české strany, podle které důl mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v blízkých českých obcích. Od 20. září Polsku nabíhá tučná pokuta: za jeden den neuposlechnutí mají platit půl milionu eur, v přepočtu zhruba 13 milionu korun.„Češi nežádají zavření dolu ani nenapadají přímo ztrátu podzemní vody, jde spíš o byrokratický problém, který je v jádru české žaloby. Polská strana dlouhodobě nekomunikovala, případně celou věc marginalizovala, nepovažovala ji za podstatnou. Polsko tedy začalo jednat až v květnu, poté, co Soudní dvůr EU vydal předběžné opatření,“ říká v Checkpointu reportér Seznam Zpráv Filip Harzer s tím, že ústní vyjádření polské strany tu českou neuspokojilo.Velkou roli v celém sporu hraje vlastník dolu Turów – polská státní společnost PGE, jež vlastní i nedalekou elektrárnu a v níž má většinu polská státní pokladna. „Zmiňován bývá jistý prvek arogance této společnosti. Že přehlížela české výtky a že jde svou cestou nehledě na to, že se proti tomu ozývali Češi a částečně i Němci. Zaujali tedy postoj: razíme si polský národní zájem, budeme si tu těžit a nějaké vaše připomínky nás nezajímají,“ podotýká novinář ze zahraniční redakce.„Polsko-česká válka? To asi ne“Spor kolem dolu Turów vnímají česká i polská strana odlišně. Zatímco pro Poláky jde o téma celonárodního významu, Češi jej vidí spíše jako lokální problém. A i ti, kterých se přímo dotýká, situaci příliš nevyhrocují.„Liberecký hejtman Martin Půta nedávno říkal, že Češi dál nakupují v polských obchodech Biedronka i dalších podnicích. Provázanost se sousedským regionem přetrvává,“ poznamenává v Checkpointu Harzer, který polský region sousedící s Libereckým krajem za poslední rok několikrát navštívil.Při své nedávné cestě poukázal i na jednu z hospod na okraji Bogatynie, na jejíž vchodových dveřích visela cedule s nápisem „Čechy neobsluhujeme“.„Mluvím polsky, zašel jsem tedy dovnitř. Podle mého přízvuku nejspíš obsluha poznala, že nejsem Polák. A řekla mi, že se tam nenajím, jestli jsem si cedule nevšiml. No a majitel té hospody pracuje podle toho, co víme, na nějaké vedoucí pozici přímo v tom dole. Jde tedy o nějaké stanovisko. Je něco jiného vyvěsit si na dveřích rádoby vtipnou ceduli a pak to, když vás ve skutečnosti opravdu neobslouží,“ komentuje reportér Seznam Zpráv a dodává: „Na základě jednoho případu bych ale neposuzoval, jestli se tam situace nějak vyhrotila. Do sousedských vztahů nicméně spor zasahuje tak, že horníkům a dalším lidem napojeným na Turów to asi hnulo žlučí, protože se bojí o svou budoucnost. Ale že by došlo k polsko-české válce? To ne.“Do sporu zatáhnout Němce i sexuální menšinyJiná věc jsou ale podle reportéra Filipa Harzera ostré komentáře i kroky polských politických představitelů. Například polský premiér Mateusz Morawiecki odmítl jet na akci v Budapešti kvůli tomu, že se jí měl zúčastnit i jeho český protějšek Andrej Babiš. „Tohle jeho gesto bylo spíše vnitropolitické – hledání vnějšího nepřítele funguje vždycky, a to na každou společnost. Na visegrádské společnosti obzvlášť,“ říká v podcastu Harzer.„Mně osobně to přijde jako takové dětinské, uražené gesto. To se v diplomacii často nestává. A všechny ty výroky včetně těch prezidenta Andrzeje Dudy jsou poměrně ostré a nestandardní. A neodpovídají tomu, jak k jednáním přistupuje česká strana,“ popisuje novinář. „Kdyby měli premiéři dobrý vztah, asi by byli schopní si zavolat a celý problém by se netáhl několik měsíců. A možná by vůbec nedošlo na soud v Lucemburku.“Za vyhrocením situace stojí i dezinformační kampaň, kterou Polsko v otázce Turówa rozjelo. „Každý den žasnu, čeho jsou některá polská média nebo politici schopni. Nějaká racionální debata na toto téma prostě neexistuje. Kola propagandy roztočila například veřejnoprávní, ale v praxi spíše státní televize TVP. Hlavní vinu ve sporu podle ní nese EU, objevují se tam i Němci a sexuální menšiny. Je to bizarní mišmaš. Česká strana nicméně této agresivní rétorice čelí. A nevím, jestli si to v Česku někdo uvědomuje, protože tady to téma vnímáme jako lokální,“ shrnuje v Checkpointu Filip Harzer.Jak na spor kolem dolu Turów reagují čeští politici? Ilustruje rozdíly v české a polské mentalitě? A jak se promítl do už tak složitých vztahů Polska s Evropskou unií? Poslechněte si aktuální epizodu podcastu Checkpoint!----CheckpointO aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H) a Evou Soukeníkovou (@eva_souk). Každý čtvrtek na Seznam Zprávách, ve Spotify i Apple Podcasts a dalších aplikacích.Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@sz.cz.O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #Checkpoint_JolEva.
|
|
| 23.9.2021 11:59 00:26:58 soubor ke stažení |
|
Putin jako ikona i politik. Je prakticky ztělesněním Ruska, říká Galeotti |
|
|
Volby do Státní dumy v Rusku nepřekvapily. Většinu v ní opět získalo vládnoucí Jednotné Rusko. „Rusové nejsou blázni. Vědí, že Kreml a jeho političtí ... číst dáletechnologové manipulují s výsledky,“ říká britský politolog Mark Galeotti.Jednotné Rusko, jehož členem je i prezident Vladimir Putin, opět získalo většinu v dolní komoře ruského Federálního shromáždění. Podle Galeottiho, spolupracovníka Ústavu mezinárodních vztahů, došlo při volbách k manipulaci s hlasy:„Máme k tomu dostatek důkazů díky záznamům z kamer ve volebních místnostech. Jde o volební urny už dopředu nacpané zmanipulovanými hlasy. Víme tedy, že došlo ke značné manipulaci – do jaké míry k ní úřady přistoupily, se ale v různých koutech Ruska liší. Třeba čečenský lídr Ramzan Kadyrov získal skoro 100 procent hlasů, takže… Některá místa jsou proste náchylnější k manipulaci než jiná.“Vládnoucí Jednotné Rusko drží většinu ve Státní dumě už čtrnáct let. Během posledního pětiletého volebního období Duma schválila mimo jiné změnu ruské ústavy, jež umožní prezidentu Putinovi další dva prezidentské mandáty. Žádné velké kroky ale Galeotti už od této politické instituce ale neočekává.„Státní duma není žádný mocný parlament – v podstatě udělá, co Kreml řekne. Je ovšem evidentní, že vláda chce mít ve Státní dumě ústavní většinu, tedy dvě třetiny křesel, aby případně mohla prosadit změny v ústavě. Není to tak, že by měla v rukávu nějaké grandiózní plány, Kreml si je ale vědom, že kdyby většinu, již dosud držel, ztratil, působilo by to jako důkaz toho, že moc Putina oslabuje. Takže si prostě musí udržet to, co mají,“ vysvětluje v Checkpointu odborník na současné Rusko.Stockholmský syndrom mezi Putinem a RusyPrezident Vladimir Putin poprvé usedl do prezidentského křesla v roce 2000, o rok dříve byl už premiérem. Politolog Galeotti v podcastu natáčeném na lince Praha-Londýn uznává, že je za Putinovým Ruskem vidět výrazný pokrok:„K většině změn ale došlo během jeho prvních dvou mandátů. Když se dostal k moci, Rusko zažívalo dekádu blahobytu. Západ byl zaneprázdněný svou válkou proti teroru, ceny paliva šly nahoru, takže Rusko mělo peníze. Běžní Rusové si mohli užívat standardu, na který dosud nikdy nedosáhli. Pak ale přišla stagnace – tedy kromě krátkého období euforie po anexi Krymu v roce 2014. Obecně ale v posledním desetiletí Putin ztratil svůj směr i zájem vládnout.“Ruský lídr je teď ve zvláštním postavení. I nadále, po více než dvaceti letech ve vrcholné funkci, se těší podle oficiálních průzkumů nebývalé popularitě – schvaluje ho kolem šedesáti procent Rusů. „Buďme k sobě upřímní – západní politici, zejména ti, co jsou u vlády už delší dobu, by pro takové výsledky zabíjeli. Ale samozřejmě to není řádné hodnocení, protože v Rusku neexistuje žádná skutečná opozice, není tedy s kým srovnávat,“ podotýká odborník. Těch, kteří Putinovi skutečně důvěřují, je ale o mnoho méně.„Jde nejspíš o to, že popularitě se Putin těší jakožto ruská ikona. Je v čele státu už velmi dlouho, pro mnoho lidí představuje stabilní kámen, který se nikam nehýbe, když premiéři a všichni ostatní přicházejí a zase odcházejí. Takže jednoduše: schvalovat Putina znamená projevit vlastenectví,“ poznamenává Galeotti.Méně oblíbený je potom Putin jako politik. „A to ve smyslu otázek typu ‚co si myslíte o jeho politice – myslíte si, že drží slovo?‘, tedy otázek týkajících se důvěry. V upřímném průzkumu by v nich Putinovo Jednotné Rusko získalo tak těch 32 procent. Rusové mají k Putinovi zajímavý vztah, je to takový stockholmský syndrom. Na jednu stranu je Putin prakticky ztělesněním Ruska. Lidé s ním ovšem nejsou nutně spokojení, jsou si dobře vědomi míry korupce, která v Rusku je,“ dodává britský politolog Mark Galeotti, který o situaci v zemi napsal několik knih – ta nejnovější má název Stručná historie Ruska.Proč byly nepřekvapivé volby v Rusku důležité? Kam směřuje Vladimir Putin se svou zahraniční politikou? A jaký vztah panuje mezi Putinem a běloruským diktátorem Alexandrem Lukašenkem? Pusťte si aktuální epizodu podcastu Checkpoint!----CheckpointO aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H) a Evou Soukeníkovou (@eva_souk). Každý čtvrtek na Seznam Zprávách, ve Spotify i Apple Podcasts a dalších aplikacích.Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@sz.cz.O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #Checkpoint_JolEva.
|
|
| 16.9.2021 11:59 00:22:38 soubor ke stažení |
|
Němci chtějí nudného kandidáta. A to Olaf Scholz je, říká novinářka |
|
|
Německo čekají na konci září důležité volby. Vzejde z nich nejen nový Bundestag, ale po dlouhých letech i kancléř. „Po šestnácti letech poprvé nevíme, ... číst dále kdo volby vyhraje,“ říká německá novinářka Cerstin Gammelinová.Kancléřka Angela Merkelová po čtyřech volebních obdobích opouští svou funkci, a Německo se tak ocitlo na prahu nové éry. O tom, jakou bude mít podobu, rozhodnou voliči už v neděli 26. září. Podle dosavadních výsledků předvolebních průzkumů se zdá, že do kancléřského křesla míří sociální demokrat Olaf Scholz.„Scholz byl kandidátem Sociálnědemokratické strany, tedy SPD, už před rokem. A už tehdy tvrdil, že má dobré šance stát se příštím kancléřem. Všichni se mu tehdy smáli, teď ale vidíme, že se možná nemýlil,“ podotýká v Checkpointu Cerstin Gammelinová, politická reportérka listu Süddeutsche Zeitung.Kandidát na kancléře je podle novinářky „tichý a pracovitý člověk“, odráží se v něm podle ní nátura Hamburčanů, kteří jsou méně upovídaní než třeba Bavoři. Byť toho moc nenamluví, v SPD funguje jako spojovací prvek mezi jednotlivými skupinami uvnitř strany.„V době, kdy byla SPD v Hamburku na pokraji zániku, se Scholzovi podařilo stranu sjednotit. Zvítězil potom ve volbách a stal se z něj starosta Hamburku s absolutní většinou. A pak vyhrál ještě jednou. Něco podobného dělá i v posledním roce. Největším překvapením je, že obvykle zaznívají z SPD různé hlasy a dochází tam k nejrůznějším vzájemným útokům. Ale teď už je přes rok klid,“ popisuje vnitrostranickou dynamiku Gammelinová.„Kdo nám tu zbývá?“Ideálu kandidáta odpovídá Olaf Scholz i tím, že je „nudný“. „Americký list The New York Times napsal, že i pohled na vařící vodu je víc vzrušující. A to je určitě pravda, Němci by ale neřekli, že je Scholz nudný. Říkají, že je důvěryhodný. Dá se mu věřit – neexperimentuje a bude za ně bojovat. A to chce většina voličů,“ komentuje v podcastu novinářka. „Žila jsem dřív ve Francii a v Belgii, a když jsem se vrátila do Německa, přišla jsem na to, že nejlépe kandidát udělá, když bude prostě nudný.“Nudné podle ní nejsou ani samotné volby: „Po šestnácti letech poprvé nevíme, kdo volby vyhraje. A mohl by to být těsný závod – strany dost ošklivě bojují, zejména CDU/CSU. Jsou tam útoky, nad kterými zůstává rozum stát. Takže ne, nudné tyto volby nejsou.“Na rozdíl od dvou zbývajících vedoucích kandidátů Armina Lascheta za křesťanskodemokratickou koalici CDU/CSU a Annaleny Baerbockové, která kandiduje za koalici Svaz 90/Zelení, Scholz voliče ničím zvlášť neodrazuje.Třeba Baerbocková dříve platila v průzkumech za hvězdu. Postupně se ale ukázalo, že v jejím životopise i v knize, kterou vydala, je pár nesrovnalostí. U německé veřejnosti, jež ji do té doby považovala za novou Angelu Merkelovou, najednou kandidátka Zelených začala ztrácet důvěru.„Zároveň vyzývá k opravdu radikálním změnám třeba v otázkách klimatu. Spousta lidí sice říká, že chtějí něco v téhle věci udělat, Němci ovšem nejsou fanoušci radikálních změn. Mají rádi své životy takové, jaké jsou. S malými změnami jistě, ale nijak výraznými,“ přibližuje v podcastu Gammelinová.Koalici CDU/CSU se nepodařil už předvolební start – kampaň prakticky zahájila vnitrokoaličními půtkami. „Nejprve si musela nového lídra zvolit CDU, šlo o velký souboj mezi třemi chlapy, z něhož vyšel s odřenýma ušima jako vítěz Armin Laschet. To bylo v lednu. A pak se strany začaly dohadovat o tom, kdo by se měl stát kandidátem na kancléře. Armin Laschet z CDU, nebo Markus Söder z CSU? Vedla se vášnivá diskuse, byl to boj – a lidé si řekli: Aha, jdou proti sobě, nepodporují se. Co bychom z toho měli, kdybychom si je zvolili?“ vysvětluje Gammelinová.Laschetovi pak nepřidala ani scéna z oblasti zasažené povodněmi, kterou navštívil. Kamery ho zachytily při výbuchu smíchu, což veřejnost podráždilo. „I to jsou důvody, proč si Armin Laschet nevede tak dobře, jak se čekalo. Když potom v průzkumech klesly i šance Baerbockové, voliči si řekli: Dobře, kdo nám tu zbývá? A v tu chvíli přišel na scénu Olaf Scholz,“ dodává novinářka ze Süddeutsche Zeitung.Jakou zemi za sebou nechává kancléřka Merkelová? Je na její odchod Německo vůbec připravené? A kolem jakých témat se točí předvolební kampaně? Pusťte si aktuální epizodu podcastu Checkpoint!----CheckpointO aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H) a Evou Soukeníkovou (@eva_souk). Každý čtvrtek na Seznam Zprávách, ve Spotify i Apple Podcasts a dalších aplikacích.Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@sz.cz.O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #Checkpoint_JolEva.
|
|
| 9.9.2021 11:59 00:22:50 soubor ke stažení |
|
Kodaň, mekka městské cyklistiky. „Za kola jsme protestovali,“ říká urbanista |
|
|
Zeleň, čisté přístavy, cyklistika. Kodaň funguje jako vzor ideálního města pro lidi. „Prošla za poslední dekády zásadní proměnou. Z místa, v němž byst ... číst dálee si nedokázala představit, že by se tu dalo žít,“ říká urbanista Morten Elle.Dánská metropole, největší město v celém království, má podle údajů z roku 2020 něco málo přes šest set tisíc obyvatel. A stále se rozrůstá, pro lidi je totiž atraktivní. Zatímco před pár dekádami tu nechtěl žít skoro nikdo, teď se situace obrátila.„Lidi teď Kodaň přitahuje, což vytváří nová pracovní místa. Je to taková pozitivní spirála – v porovnání s tím, jak kdysi průmyslové společnosti Kodaň opouštěly, protože podle nich už jako město neměla budoucnost. Ještě na konci osmdesátých let žili v Kodani prakticky pouze studenti, lidé bez práce a důchodci. Ti, co platili daně, tu nebydleli – to se ale změnilo,“ vysvětluje v Checkpointu urbanista Morten Elle z Aalborgské univerzity, s nímž se Seznam Zprávy sešly přímo v Kodani.Příkladů změny udává Elle hned několik –velkou proměnou podle něj prošla například kodaňská přístaviště. „Ta byla dříve průmyslovými oblastmi. Ležely tu kupy uhlí a dalších surovin, voda byla znečištěná a ke konci osmdesátých let se Kodaň pohybovala na pokraji bankrotu. Nikdo tu nechtěl žít. Přišla ale změna – teď, kdybyste chtěla, můžete skočit do vody přímo tady u školy a zaplavat si, protože je přístav čistý. Samozřejmě za cenu drahých opatření,“ podotkl.Všude na koleZásadní změnou je ovšem cyklistika. Dnes je těžké si dánské hlavní město bez všudypřítomných kol vůbec představit, ale v sedmdesátých letech byli cyklisté v menšině.„Zvrat v tomto ohledu přišel na konci sedmdesátek s obrovskou demonstrací za kola. Zúčastnilo se jí 40 tisíc cyklistů, což je opravdu hodně lidí na kolech. Sám jsem byl součástí – jeli jsme na bicyklu městem, čímž jsme na několik hodin zastavili městskou i autodopravu. Psala o tom média, jedno z nich na svou titulní stranu dalo fotku z protestu a jedno hodně vytučněné slovo: cykloterorismus,“ vypráví urbanista Elle. Ačkoliv se kodaňská radnice zprvu stavěla vůči výstavbě cyklostezek odmítavě, tlaku veřejnosti nakonec podlehla.Cyklistika je nyní zdaleka nejoblíbenějším způsobem dopravy ve městě. Podle oficiálních údajů najezdí obyvatelé Kodaně denně 1,44 milionu kilometrů. Využívají k tomu i „cyklodálnice“, což je podle urbanisty z Aalborgské univerzity něco, co by mohly převzít i jiné světové metropole.„V Kodani funguje koncept cyklistických koridorů, velkých cyklostezek – dálnic pro kola. Třeba tento koncept lze přizpůsobit i jiným místům. Lidé, kteří jezdí na těchto cyklodálnicích, cestují větší dálky, kvůli čemuž tu funguje skvělý, byť pro město ne právě laciný koncept, díky kterému se lidé mohou svézt se svými koly zadarmo příměstskými vlaky. Takže když třeba jedu na univerzitu, dojedu sem ráno i s kolem vlakem. A odpoledne jedu domů na kole 25 kilometrů – částečně i skrz cyklistický koridor,“ popsal Elle.Ačkoliv se město často prezentuje jako ideální místo k žití, i Kodaň řeší problémy. Jsou podle urbanisty Ellea spojené nejen s neustálou potřebou město rozšiřovat, mimo jiné kvůli rostoucí populaci, ale i s hrozbami, jež pro metropoli představuje klimatická změna.„Kvůli adaptaci na změnu klimatu potřebujeme více zeleně. V Kodani je klimatická změna sama o sobě o velký problém – v blízkém budoucnu budeme muset v tomto ohledu podniknout řadu opatření. Kodaň je město u moře bez kopců, takže se nás týkají všechny problémy spojené se zvyšující se mořskou hladinou a hustým deštěm. Varováním pro město byl rok 2011, kdy napršelo 150 milimetrů srážek. Měli jsme záplavy v ulicích, zaplavené sklepy… Bylo to pozoruhodné, ale také nás to probralo – musíme tyto problémy vyřešit.“Jaké další problémy v Kodani řeší? Jak proměnu města vnímají její obyvatelé? A jak měla Kodaň vypadat podle původních plánů ze šedesátých let? Poslouchejte podcast Checkpoint v přehrávači nad článkem nebo na Podcasty.cz.----CheckpointO aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H) a Evou Soukeníkovou (@eva_souk). Každý čtvrtek na Seznam Zprávách, ve Spotify i Apple Podcasts a dalších aplikacích.Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@sz.cz.O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #Checkpoint_JolEva.
|
|
| 2.9.2021 11:59 00:17:26 soubor ke stažení |
|
Kulisy se mění, ale člověk je všude stejný, říká chirurg z Lékařů bez hranic |
|
|
Na Haiti pomáhal po jedné z nejničivějších živelních katastrof světa – po zemětřesení v roce 2010 se statisíci obětí. „Přijel jsem tam až po několika ... číst dáleměsících, Haiti bylo zdevastované jako první den po pohromě,“ říká Tomáš Šebek.„Jel jsem do místa, kde tehdy bylo epicentrum zemětřesení. Zůstala tam, tuším, funkční jen jedna budova, zbylí lidé byli ubytovaní v takových plastových příbytcích. Šlo o statisíce osob, možná miliony. Představte si velký kemp, jenž nedovedl lidem zajisti ani základní životní potřeby. Byla to ubohá situace, navíc s minimální dostupností zdravotní péče,“ popisuje v podcastu Checkpoint chirurg Šebek.Jako spolupracovník mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic odcestoval na Haiti pomáhat hned dvakrát. Kromě mise v roce 2010 ještě se tam Šebek podíval ještě o dva roky později: „Doteď se mi vybavuje zejména to, jak se o sebe ti lidé hezky starají. Přestože, nebo možná právě proto, že žijí v takovém zmaru. Byť je tamní státní struktura rozpadlá, národ spolu pořád sounáleží a snaží se vzájemně podporovat.“Haiti postihlo nedávno, v polovině srpna, zemětřesení s nejméně dvěma tisíci obětí. „V dobré kondici nebyla republika už před touto katastrofou, vlastně ani před mnohem ničivějším zemětřesením v roce 2010,“ podotýká Tomáš Šebek.K počtu obětí přidává i další bilanci: „Evidovaných je, pokud vím, 10 tisíc zraněných. Zemětřesení zničilo 70 nebo 80 tisíc domů – mnoho lidí je tedy také bez příbytku. To vše v situaci, kdy je Haiti obecně velice nestabilní země.“Republika Haiti, jež leží na ostrově Hispaniola v Karibiku, čelí kromě přírodních katastrof a souvisejících humanitárních problémů i dlouholeté politické a ekonomické krizi. O tristní bezpečnostní situaci nemluvě – na začátku července zemí například otřásla vražda prezidenta Jovenela Moïseho.„Lidé všude řeší stejné problémy, i když v jiném kontextu“Lékaři bez hranic působí na Haiti bezmála třicet let, a to kvůli tamnímu kolabujícímu systému zdravotní péče. „Neplní funkci, jakou by plnit měl. Nejen co se kvality týče, ale i z hlediska dostupnosti. V tento moment máme čtyři velké projekty nejen v hlavním městě Porte-au-Prince, ale také několik menších rozesetých různě po celé zemi. Kromě lékařské péče se zabýváme také problematikou sexuálního násilí a dalšími, to jsou témata pro nás,“ vysvětluje v podcastu chirurg.Společným jmenovatelem misí je podle něj ale nakonec vždy člověk. „Ať už má jakoukoliv barvu kůže, politické přesvědčení či náboženské vyznání. Většina našich pacientů jsou obyčejní lidé, z velké části bohužel děti. Dospělí i děti jsou všude stejní, řeší ty samé problémy, i když v trochu jiném kontextu – my tady řešíme hypotéku, oni to, jestli jim dva dolary na den, které mají třeba na Haiti, budou stačit na pitnou vodu a něco málo k jídlu,“ říká Šebek.Ačkoliv jsou Haiťané pravidelně terčem přírodních katastrof od zemětřesení po hurikány, lékař připomíná, že jim čelí s velkou statečností: „Často vás dokonce překvapí humor, který mezi nimi můžete zažít. Oni život berou takový, jaký je – velmi složitý. My bychom propadli depresi, Haiťané tam ale prostě žijí a pracují a nemají velkou tendenci se nějak přesouvat jen proto, že tuší, že někde na západ může být lépe.“Chirurg Šebek nepomáhal jen na Haiti – zdravotní péči poskytoval i lidem v Afghánistánu, Jižním Súdánu a v Jemenu. Mentalita těch, kteří čelí ozbrojenému konfliktu, je podle jeho zkušeností odlišná od přeživších živelní katastrofy.„V Afghánistánu jsem cítil větší míru solidarity a ochoty budovat z trosek něco nového, na Haiti to byla už trochu taková rezignace na tamní stav. Těžko se to ale srovnává, na konci je nicméně vždycky člověk, a ten je pořád stejný,“ dodává Tomáš Šebek.Poslechněte se celý rozhovor v čerstvé epizodě podcastu Checkpoint!----CheckpointO aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H) a Evou Soukeníkovou (@eva_souk). Každý čtvrtek na Seznam Zprávách, ve Spotify i Apple Podcasts a dalších aplikacích.Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@sz.cz.O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #Checkpoint_JolEva.
|
|
| 26.8.2021 11:59 00:16:18 soubor ke stažení |
|
Bydlení jako bouřlivé předvolební téma. Bude se v Berlíně vyvlastňovat? |
|
|
Nejen Pražané mají problém s bydlením. Již mnoho let se s podobným fenoménem potýká sousední Německo. Berlíňané přišli s novou iniciativou - vyvlastně ... číst dálení bytů. O nedostupném bydlení v Berlíně je nová epizoda podcastu Checkpoint.„Původ aktuální krize tkví v tom, že naši politici nevyhodnotili včas, že budeme mít problém. Nevšímali si přílivu lidí do Berlína. Mezi lety 2010 až 2020 vzrostla populace o jedenáct procent,“ říká v Checkpointu Wibke Wernerová, místopředsedkyně Berlínské asociace nájemníků.Problém je v tom, že je v Berlíně stále více lidí, ale stále méně dostupného bydlení. Více než 200 tisíc bytů vlastní velké soukromé realitní společnosti, které v reakci na pohyby trhu stále zvyšují nájmy. Běžně vydělávající Berlíňané na ně přestávají mít peníze.Iniciativa Deutsche Wohnen & Co. Enteignen (tedy „Vyvlastnit Deutsche Wohnen & Spol.) chce docílit vyvlastnění bytů od v názvu zmíněných velkých realitních společností. Na základě článku 15 německé ústavy o „převedení pozemků, půdy a přírodního bohatství do obecného vlastnictví, za předpokladu odškodnění“. Pod petici sehnali více než 300 tisíc podpisů, což jim umožňuje uspořádat referendum, které se tak odehraje společně se zářijovými volbami do Bundestagu.„Jsme nadšení z toho, že se v září bude konat referendum, ačkoliv je o tom velmi tvrdá debata,“ popisuje Wibke Wernerová diskusi, která se kvůli podle mnohých extrémnímu požadavku iniciátorů petice a referenda v Německu vyostřila. A to zejména kvůli blížícím se zářijovým volbám do Německého spolkového sněmu.Bydlení je tak jedno z bouřlivých předvolebních témat pro celé Německo. Na jedné straně levice, především Strana zelených, která prosazuje regulaci trhu s bydlením a zásahy státu. Na straně druhé jsou konzervativci, kteří prosazují heslo, že „trh si sám pomůže“.„Bydlení je jedno ze základních lidských práv. Nemůžeme s byty zacházet stejně jako s auty nebo ledničkami. Bydlení by mělo být chráněné, protože ho potřebujeme všichni,“ dodává Wernerová.Proč Berlín neuspěl se snahou zmrazit nájmy? V jakém bytě bydlí Wibke Wernerová? A v jakém evropském městě vidí Berlíňané svou inspiraci? Poslechněte si čerstvou epizodu Checkpointu!----CheckpointO aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H) a Evou Soukeníkovou (@eva_souk). Každý čtvrtek na Seznam Zprávách, ve Spotify i Apple Podcasts a dalších aplikacích.Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@sz.cz.O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #Checkpoint_JolEva.
|
|
| 19.8.2021 11:59 00:26:32 soubor ke stažení |
|
Pil jsem čaj s Tálibánem. Vyhrál válku, proč by se měl měnit? říká novinář |
|
|
„Když mě zajali, řekli mi, že nejde o nic osobního. A vyměnili mě za své přátele, kteří byli v afghánských věznicích, nebo za tři miliony dolarů v hot ... číst dáleovosti,“ vypráví v Checkpointu polský novinář Wojciech Jagielski o Tálibánu.Do Afghánistánu, který v současnosti plní titulní strany médií, podnikl reportér v devadesátých letech a první dekádě nového tisíciletí kolem dvaceti cest. Celkem v této středoasijské zemi strávil dva roky, o nichž napsal mimo jiné knihu Modlitba za déšť, která před lety vyšla i v českém překladu.„V devadesátých letech jsem takhle mohl přijít k jakémukoliv veliteli guerillové jednotky a požádat ho o rozhovor. Byl jsem v zemi host – vetřelec, ale ne nepřítel. Po roce 2001 jsem byl najednou součástí jedné z válečných stran. Pro mé bývalé kontakty z tálibánských kruhů byly můj bílý obličej a cestovní pas důkazem pro to, že jsem nepřítel,“ vysvětluje tamní poměry Polák Jagielski.V Checkpointu novinář vyzdvihuje i společenskou důležitost šálku čaje. Ten pij mimo jiné s lídry Tálibánu: „Kdykoliv tam totiž na někoho čekáte, nabídnou vám čaj. Afghánci jsou velmi přátelští lidé - a to všichni. Host je pro ně vzácná osoba. Kdybyste se s Tálibánci měla setkat vy jakožto žena, řekli by vám, abyste si zakryla obličej, ale rozhodně by vám také nabídli čaj. Bylo těžké se s nimi domluvit, protože jen málo z nich mluví anglicky. Byla to tedy kombinace domlouvání ‚rukama nohama‘ a šálku čaje. Ten měl v komunikaci své místo.“Kábulské letiště není celý AfghánistánSituace v Afghánistánu rychle eskalovala poté, co jej začaly opouštět spojenecká vojska. V neděli radikální hnutí Tálibán obsadilo po drtivé většině země i metropoli Kábul a události nabraly rychlý spád. Afghánský prezident Ašraf Ghaní ze země uprchl a Tálibán prohlásil dvacetiletý válečný konflikt za ukončený s tím, že nyní má kontrolu nad Afghánistánem právě islamistické hnutí.Podle novináře Jagielského je složité shrnout, jak se Afghánci k takovému vývoji staví. „Sledujeme teď Afghánistán z perspektivy kábulského letiště. To ale není celá země. Jsou tam sice tisíce lidí, kteří se snaží ze země uprchnout, neměli bychom ale zapomínat na miliony těch, jimž útěk nikdy nepřišel na mysl,“ podotýká v podcastu.Afghánistán je tedy podle něj ve skutečnosti země dvou tváří. Tou první jsou právě Afghánci žijící ve velkých městech, v nichž návrat Tálibánu vyvolává přinejmenším velké obavy. „Říkají si: ‚co to znamená? Změnil se Tálibán? Nebo je stejný jako byl v devadesátkách?‘ Proč by mu měli věřit, že se změnil? Vyhrál přece válku, tím spíše může být jako předtím,“ poznamenává Jagielski.Druhou stranu podle novináře tvoří venkované – obvykle chudí lidé, kteří sdílejí tradiční, konzervativní hodnoty: „Pro ně nynější situace představuje určitou úlevu. Válka v osmdesátých letech proti sovětské armádě se vedla právě na venkově. Byl to venkov, který trpěl, zatímco velká města prosperovala. Američané a západní armády působily v Afghánistánu posledních dvacet let – a znovu, z venkova se stalo bojové pole. Takže pro venkovany je to úleva, že válka skončila.“Afghánci nicméně sdílejí hluboký vztek a frustraci, kterou v nich zanechala spojenecká vojska. „Viní nás z války i z toho, že ji opouštíme. A ať už teď uděláme cokoliv, budou nás vinit z nějakého selhání. Je to velmi zajímavé, když třeba v Kábulu dojde k bombovému útoku, lidé cítí vztek vůči Západu, ne vůči teroristům. V první řadě proto, že se válka vede kvůli nám – lidem ze Západu. My bychom ji podle nich mohli zastavit, tak jak je možné, že jsme proti Tálibánu nezvítězili. Nerozumí tomu,“ říká v Checkpointu novinář Wojciech Jagielski.Poslechněte si celý rozhovor v čerstvé epizodě podcastu!----CheckpointO aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H) a Evou Soukeníkovou (@eva_souk). Každý čtvrtek na Seznam Zprávách, ve Spotify i Apple Podcasts a dalších aplikacích.Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@sz.cz.O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #Checkpoint_JolEva.
|
|
| 12.8.2021 11:59 00:27:34 soubor ke stažení |
|
Na vedra a požáry bychom si neměli zvykat, ale bojovat proti nim, říká ekolog |
|
|
Rozsáhlé požáry, záplavy a rekordní vedro sužují země napříč světem. Ačkoliv takových projevů extrémního počasí přibývá, podle ekologa Alexandera Ače ... číst dálebychom si na ně zvykat neměli.„Měli bychom spíš udělat vše pro to, abychom si na takové projevy zvykat nemuseli. Situace se teď musí zhoršovat, protože emise i nadále rostou, nebo alespoň neklesají – několik dalších desítek let se tedy oteplovat bude. Nicméně důsledky mohou být ještě několikanásobně horší,“ říká v Checkpointu Ač z Ústavu výzkumu globální změny na Akademii věd.Změny už podle něj probíhají, na což upozornila i zpráva Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC): „Konstatuje, že největší jistota ve vztahu k oteplování je v tom, že přibývá extrémních teplot a extrémnějších, intenzivnějších vln veder. Ty pak souvisí i s tím, že zvyšují riziko i rychle se šířících větších požárů. Jednotlivě je složité dávat je do souvislosti se oteplováním, ale obecně lze říci, že rizika a pravděpodobnosti těchto jevů jsou jednoznačně v souladu s klimatickými prognózami. Je to něco, co se do budoucna bude dít.“Požáry, povodně a další jevy extrémního počasí nejsou nijak oddělené jevy. Patří mezi důsledky zesilování skleníkového efektu, tedy oteplování klimatu.„Přináší řetězec dalších důsledků, které se s větší či menší intenzitou projevují v konkrétních oblastech světa. Mohou to být silnější vlny veder, nebo naopak srážky a povodně. Další propojení těchto extrémů je spojeno i s lesní požáry – uvolňuje se další oxid uhličitý, který působí na další oteplování,“ vysvětluje ekolog Ač.Největší jistota, jakou věda umí dátAlarmující zpráva IPCC má představovat „poslední varování“ – nebo slovy generálního tajemníka Antónia Guterrese „červený kód pro lidstvo“.V reportu už vědci neoperují s tím, zda dojde ke zvýšení průměrné teploty o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriálním obdobím. Otazník nyní visí nad tím, kdy Země takového oteplení dosáhne – podle odborníků nejpozději do roku 2040.„Aktuální zpráva IPCC sumarizovala více než 14 tisíc vědeckých publikací. Většina zkušených klimatologů by vám řekla, že jsme se oproti minulosti nic zásadního nedozvěděli. Ale z laického pohledu můžeme říci, že závěr, že k oteplení dochází téměř výhradně v důsledku lidské aktivity, je tak jednoznačný, jak to jen věda dokáže,“ shrnuje expert z Akademie věd.Jak se k závěrům zdrcující zprávy postavit? Podle ekologa lze očekávat, že většinová veřejnost žádné výraznější kroky nepodnikne. Roste nicméně počet těch, kteří od svých vlád požadují aktivnější zapojení do řešení klimatické krize.„Je to otázka na jednotlivé lidi, jak svou roli ve společnosti vnímají. V poslední době se nicméně začínají objevovat občanské iniciativy, a to i v Česku, kdy dochází přímo k využití soudů a podávání žalob na vlády i fosilní společnosti. Ti lidé se tedy snaží to ‚klimatické právo‘ vymáhat po jednotlivých administrativách a tlačí na to, aby se dělo víc. Takových bude vždy minimum, k urychlení celospolečenských změn jich ale nějak moc být nemusí,“ dodává v Checkpointu Alexander Ač.Celý rozhovor si poslechněte v čerstvé epizodě Checkpointu!----CheckpointO aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H) a Evou Soukeníkovou (@eva_souk). Každý čtvrtek na Seznam Zprávách, ve Spotify i Apple Podcasts a dalších aplikacích.Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@sz.cz.O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #Checkpoint_JolEva.
|
|
| 5.8.2021 11:59 00:26:47 soubor ke stažení |
|
Francouzi proti covid pasům: Svobodu a restaurace nám neberte! |
|
|
Posledních několik týdnů Francouzi hlasitě ukazovali, že nechtějí povinné očkování nebo výhody a nevýhody s ním spojené. O protestech ale i dopadech v ... číst dále politické sféře v Checkpointu mluví reportér Českého rozhlasu Martin Balucha.„Nedemonstruje se jen v Paříži, ale i v dalších městech, ve Štrasburku, Marseille, Nantes a dalších. Silné protesty jsou opravdu všude ve Francii,“ vyjmenovává Balucha. Minulý víkend vyšlo do ulic až 200 tisíc Francouzů. Protestovalo se už třetí sobotu v řadě a nevole stále sílí. Na několika místech, zejména v hlavním městě, došlo i ke střetům s policií.Jen v Paříži se konaly čtyři různé demonstrace. Každou z nich svolalo jiné uskupení. Jedním z nich je například nová krajně pravicová strana Patrioti Floriana Philippota, bývalého poslance Národního shromáždění z tábora Marine Le Penové. V ulicích se ale daly poznat i další známé tváře.„Tři demonstrace pořádalo hnutí žluté vesty,“ připomíná reportér Českého rozhlasu a dodává, že organizace byla opravdu v celé šíři politického spektra, mířila z ultrapravice i ultralevice.Proč ale Francouzi vycházejí do ulic právě nyní? Vláda v čele s prezidentem Emmanuelem Macronem totiž ve zrychleném jednání schválila tzv. covidový zákon. Ten má lidem nařídit očkovat se, testovat nebo se prokázat bezinfekčností například při návštěvě akcí nad padesát lidí. Stále se ale jedná také o rozšíření zákona, podle kterého by bylo nutné se prokázat covid pasem i při vstupu do restaurací a barů. „Francouzi jsou národ gurmánů, tento krok se jim opravdu nelíbí,“ komentuje Martin Balucha.Protesty se ale ve Francii především rozpoutaly v politicky velmi napjatém období. Před několika týdny se konaly regionální volby a za necelý rok si budou Francouzi volit prezidenta.Přestože se již dlouho mluví o tom, že nejpravděpodobnější varianta druhého kola prezidentských voleb je scénář z roku 2017, kdy proti sobě stáli Emmanuel Macron a Marine Le Penová, s pandemií koronaviru se ale karty zamíchaly. Do hry se nyní dostávají další tváře, například brexitový vyjednavač Michel Barnier, politik Laurent Wauquiez nebo bývalá ministryně a poradkyně v minulých vládách Valérie Pécressová.„V ulicích vidíme jasná hesla, jako liberté (svoboda), ale také karikatury prezidenta Macrona nebo premiéra Castexe. Slyšíme velmi podobné popěvky jako na demonstracích žlutých vest,“ připomíná Balucha tyto kritiky vlády Emmanuela Macrona.Ve zvládání pandemie si Francie ve srovnání s ostatními zeměmi, včetně České republiky, celkově nevedla špatně. Za začátku měla ale velké problémy a celkově překonala hranici sta tisíc úmrtí. „Tohoto čísla politicky využívají ultrapravicové i ultralevicové hlasy, kritizují vládu a říkají, že Macron krizovou fázi pandemie nezvládl,“ dodává Martin Balucha.Co ještě Francouzům vadí a proč vycházejí do ulic? Jak vypadala reakce Emmanuela Macrona a jeho politické strany na statisícové demonstrace? Poslouchejte novou epizodu podcastu Checkpoint!----CheckpointO aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H) a Evou Soukeníkovou (@eva_souk). Každý čtvrtek na Seznam Zprávách, ve Spotify i Apple Podcasts a dalších aplikacích.Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@sz.cz.O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #Checkpoint_JolEva.
|
|
| 29.7.2021 11:59 00:29:44 soubor ke stažení |
|
Reportéři z Tokia: Japonci dávají najevo, že olympiádu nechtěli |
|
|
Olympiáda, kterou nikdo nechtěl. I tak by se daly popsat právě probíhající hry. V Checkpointu mluví o jejím zákulisí přímo z Tokia reportéři Seznam Zp ... číst dáleráv Jaroslav Gavenda a David Neff.„Od organizace jsem čekal trochu víc, kolikrát nám nechtěně ujede autobus, což nás hodně zdržuje při práci,“ přiznává Jaroslav Gavenda v úvodu. Na sportoviště se novináři dostanou pouze přidělenými autobusy, ve kterých tak prakticky podle jejich slov tráví většinu dne. Pandemie covidu-19 olympiádu zásadně ovlivnila.„Zeptáte se člověka, který je přidělený k vašemu hotelu, na čas odjezdu autobusu a odpoví vám – maybe (možná),“ dodává fotograf David Neff. Podle fotografa Seznam Zpráv je nedokonalá organizace formou japonského protestu. „Japonci vám nedají najevo, že s něčím nesouhlasí, ale prostě to neudělají. Olympiáda je tu nechtěná,“ hodnotí.Pro Davida Neffa jsou to sice profesně první olympijské hry, velké sportovní soutěže má ale za sebou. „Třeba na tenise jsme jen my a velké hvězdy. Jen tak kolem vás projde Naomi Ósaka, to se normálně neděje,“ vypráví fotograf zážitky z rozpálených kurtů.Právě hodně vysoké teploty a vlhké podnebí jsou dalším negativním faktorem, který vedle covidu-19 olympiádu ovlivňuje. „Vedro je opravdu nepříjemné. Tahám s sebou dvacet pět kilo techniky a to je náročné,“ popisuje Neff.Novináři se kvůli přísným pravidlům nedostanou nikam mimo vyhrazený plán. Tedy jen na hotel, z hotelu autobusy na sportoviště a zpět. Jsou v novinářské bublině. „Zajít si na pivo neexistuje. Pravidla si ale člověk nedovolí porušit,“ říká Jaroslav Gavenda.„Fotograf v karanténě je noční můra, od stolu nic neudělám. Jardovi stačí kvalitní wifi a telefon a já na hotelu neudělám nic. Je to trochu nepříjemné. I proto, že Tokio znám a vím, jak je to tu zajímavé, ale nikam nemůžu,“ přidává se i David Neff.Obvykle spíš politický reportér Jaroslav Gavenda se teď v Tokiu dostává k nové disciplíně – sportovnímu zpravodajství. „Jsou to dobré a pozitivní zprávy, ne konfrontační jako s politiky,“ říká v podcastu, ale přiznává, že je rád, že Seznam Zprávy otevřely i závažnější téma nakažených sportovců českého týmu.Nenaočkovaný lékař Českého olympijského výboru Vlastimil Voráček letěl z Prahy do Tokia nakažený covidem-19. Několik členů výpravy, včetně sportovců, kteří letěli společným letadlem, skončili v izolaci. Ti s pozitivním testem na covid-19 nemohli nastoupit do olympijských závodů.„Kauzou se mezi námi a některými novináři s olympijským výborem vytvořila zeď, je to poznat z komunikace a vzájemné spolupráce. Já toho ale nelituji, jsem rád, že se ta práce udělala,“ dodává reportér.Podle novináře není tak obvyklé, aby měla olympiáda i tak stinnou stránku. V českém týmu tak panuje dvojí atmosféra. Část je zavřená v izolaci, dostávají stále stejné jídlo a mají z toho, podle informací reportéra, izolační deprese. Další část týmu ale sportuje a vyhrává medaile.Hosty epizody Checkpointu jsou reportér Jaroslav Gavenda a fotograf David Neff. Mluví o svých zkušenostech z olympijských her, jaké zážitky si z Tokia odvezou, zda našli na letošních hrách i něco pozitivního nebo o tom, kdo jim půjčil opalovací krém. ----CheckpointO aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H) a Evou Soukeníkovou (@eva_souk). Každý čtvrtek na Seznam Zprávách, ve Spotify i Apple Podcasts a dalších aplikacích.Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@sz.cz.O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #Checkpoint_JolEva.
|
|
| 22.7.2021 11:59 00:21:39 soubor ke stažení |
|
Odposlechy Pegasus: Nemohli jsme používat své mobily ani počítače, říká novinářka o práci na kauze |
|
|
Přes 50 tisíc telefonních čísel, která mohla být sledovaná, a nejméně deset států, jež za zadáním takového špehování stojí. A za tím vším spyware Pega ... číst dálesus, jehož zneužití napříč světem odhalil stejnojmenný projekt. Hostem Checkpointu je investigativní novinářka Pavla Holcová. Zakladatelka serveru Investigace.cz se do vyšetřování, jehož se celkem zúčastnilo 17 světových médií, sama zapojila. „Zásadním zjištěním bylo podle mě to, že tento software, který je klasifikovaný jako kybernetická zbraň, vůbec existuje,“ říká na úvod podcastu. Výsledný Projekt Pegasus, zveřejněný v neděli po měsících usilovné práce, ukazuje nejen na existenci softwaru vyvinutého izraelskou firmou NSO Group. Ale i na jeho zneužití vládami nejméně deseti států, mimo jiné Maďarska, Mexika, Rwandy, Indie nebo Maroka.„Pegasus by měl být prodávaný jen v případě, že je nákupčím státní organizace, jakýkoliv export této služby pak musí schválit izraelské ministerstvo obrany. A myslím si, že i přesto, že taková pravidla měla platit pro využití softwaru, byla spíš zneužívána. Velká část čísel, jež jsme analyzovali, nepatřila teroristům nebo lidem z organizovaného zločinu, patřila naprosto běžným lidem – novinářům, lidskoprávním aktivistům, v Mexiku třeba i učitelům. A dokonce i obětem trestných činů,“ vyjmenovává Holcová.Mezi padesáti tisíci potenciálně sledovaných telefonních čísel se objevilo i čtrnáct jmen z nejvyšších pater světové politiky. Třeba francouzský prezident Emmanuel Macron, jehož odposlouchávání si mělo objednat Maroko, nebo Rwandou (možná) sledovaná hlava Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa.„Není jednoduché se bránit útoku tohoto spywaru. Od roku 2018 nepotřebuje systém Pegasus žádnou interakci, člověk nemusí na nic klikat, aby byl jeho telefon infikován,“ popisuje investigativní novinářka a dodává: „Velmi často se uvádí, že iPhone je bezpečnější než telefon s operačním systémem Android. Ono to tak ale není, protože většina z infikovaných čísel, jež jsme analyzovali, byla infikována na systému iOS, tedy na iPhonech.“„K dispozici máte jen telefonní číslo“Přípravu Projektu Pegasus doprovázela zvýšená bezpečnostní opatření. Novinářka Holcová v Checkpointu zmiňuje, že nemohla několik měsíců používat mobilní telefon: „A to i kvůli tomu, že o kolezích, s nimiž jsme spolupracovali, jsme věděli, že byli odposloucháváni. Možná ještě stále jsou. Nemohli jsme ani používat naše počítače. Dost to tu práci komplikovalo, ale stálo to za to.“Samotné vyšetřování spočívalo v analýze telefonních čísel. „Máte k dispozici jen to samotné číslo a musíte nějak dopátrat příběh, který za ním stojí. Komu telefon patří, aniž byste mu mohli zavolat, protože může být odposlouchávaný. Zjistit, proč tento člověk mohl vadit vládě, co mohlo být motivem ji nebo jej odposlouchávat. A přijít na veškerý kontext,“ uvádí Pavla Holcová.Investigativní novinářka měla na starost telefonní čísla z Mexika, což ji samotnou překvapilo. „Nicméně to tak vyšlo,“ poznamenává.„Příběhy, na nichž jsme pracovali, byly nesmírně silné. V jenom šlo o případ, kdy během jedné noci bylo zavražděno 49 lidí – jeden další je ve vegetativním kómatu. Jejich těla byla spálena na skládce a kosti naházeny do řeky, rodiče těchto lidí, studentů, byli odposloucháváni. To není běžné, že by byl důvod přeživší nebo oběti takto brutálního masakru odposlouchávat. Šlo navíc o zcela normální lidi, velmi často velice chudé farmáře. Nedalo se o nich tedy mluvit jako o narkobaronech nebo teroristech,“ dodává Pavla Holcová z Investigace.cz v podcastu.----CheckpointO aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H) a Evou Soukeníkovou (@eva_souk). Každý čtvrtek na Seznam Zprávách, ve Spotify i Apple Podcasts a dalších aplikacích.Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@sz.cz.O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #Checkpoint_JolEva.
|
|
| 15.7.2021 00:00 00:32:19 soubor ke stažení |
|
Dětská pohřebiště, vraždy žen, chudoba. Kanada stojí na genocidě, míní kanadistka |
|
|
Další a další objevy neoznačených hrobů. Většinovou veřejnost v Kanadě hrůzné nálezy šokují, domorodé obyvatele nikoliv. „Není to pro ně nic nového,“ ... číst dáleříká kanadistka Denisa Krásná.„Pro domorodé obyvatele jde spíš o potvrzení něčeho, co se už delší dobu vědělo. Tedy že Kanada byla postavená na genocidě, na kolonizaci a na násilné asimilaci původních obyvatel. Když proto došlo v posledních měsících k těm nálezům neoznačených hrobů, šokovalo to jen Kanaďany - usedlíky. Domorodé kmeny se už roky snaží najít tisíce pohřešovaných dětí, které se z internátních škol nevrátily,“ uvádí v podcastu kanadistka Denisa Krásná z Filozofické fakulty na Masarykově univerzitě.Poslední taková zařízení zavřela své brány až v 90. letech minulého století, své potomky tak někteří původní obyvatelé stále hledají. „Obávají se, že jejich ostatky najdou právě v jednom z těch neoznačených hrobů,“ poznamenává expertka Krásná. Podle odhadů na místech zemřelo až 30 tisíc indiánských dětí – přibližně pětina těch, které byly do rezidenčních škol umístěny.Trefněji Den nadvládyNálezy pohřebišť měly dopad i na podobu Dne Kanady, tradičního svátku, který oslavuje vznik Kanadské konfederace. V minulosti se oficiálně nazýval Dnem nadvlády, což je podle Krásné trefnější označení, protože poukazuje na britskou imperiální minulost: „Oslavuje nadvládu eurokanadských osadníků, tedy kultury, která se snažila asimilovat domorodé obyvatele, jež často i násilně potlačovala. Původní obyvatelé tento den proto dlouho neslavili, v dnešní době jej ale využívají k protestům a zvýšení povědomí o kolonizaci nebo genocidě.“Den Kanady, který se slaví 1. července, letos vypadal kvůli objevům pohřebišť úplně jinak. V mnoha městech napříč rozlehlou severoamerickou zemí se oslavy vůbec nekonaly. „Nebo je města hodně omezila, či k nim přidala nějaké přednášky a jiné akce, jež informovaly obecnou společnost o problémech domorodých obyvatel a o historii Kanady,“ popisuje v Checkpointu kanadistka. Leckde se konaly i protesty.Chudoba i zmizelé ženyOkolo 44 procent domorodých národů žije stále v rezervacích nebo v oddělených teritoriích. Problémů, kterým domorodé komunity čelí, je celá řada. „Jde o potíže socioekonomického rázu spojené se silnou chudobou, ty sužují komunity v rezervacích i ve městech. Rezervace jsou ale často velmi izolované, což vede třeba k nedostatku pitné vody,“ upřesňuje Denisa Krásná.Ve městech pak žije velká část původních obyvatel v podmínkách až nebezpečných pro život – například na ulici. Mezi nimi ve velkém domorodé ženy. „Aby se uživily, přistoupily třeba na prostituci nebo jiná riziková povolání. Na to jsou potom navázány problémy jako alkoholismus a tak podobně,“ vysvětluje expertka.Velkým tématem je v Kanadě i epidemie zmizelých původních obyvatelek. Stejně jako není jisté, kolik dětí zemřelo v rezidenčních školách, není jasné, kolik domorodých žen bylo ve skutečnosti zavražděno, říká Krásná.„Odhaduje se to na čtyři a více tisíc obětí. Skupiny aktivistů se epidemii snaží zdokumentovat a vytvořit k ní statistiky, aby ukázaly škálu toho násilí. Ačkoliv domorodé ženy představují pouze tříprocentní část celkové populace Kanady, zažívají nepoměrně vyšší míru násilí než kterákoliv jiná etnická skupina. Žijí s až třikrát vyšší pravděpodobností, že budou zabity cizí osobou,“ podotýká kanadistka v Checkpointu.Kanadská vláda se problémy sužující životy původních obyvatel snaží řešit. Přinejmenším se je podle Krásné nepokouší ututlat a mluví o nich, třeba jako o epidemii mizejících žen:„Velice často jde nicméně o symbolická gesta, více se tedy mluví, než jedná. K reálných změnám potom tolik nedochází. Premiér Justin Trudeau se ale snaží situaci řešit, což je oproti předchozím kabinetům pokrok,“ dodává v Checkpointu expertka Denisa Krásná.Poslechněte si novou epizodu podcastu Checkpoint, tentokrát s kanadistkou Denisou Krásnou z FF MUNI. Díl je k přehrání ve všech podcastových aplikacích nebo v přehrávači v úvodu článku.----CheckpointO aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H) a Evou Soukeníkovou (@eva_souk). Každý čtvrtek na Seznam Zprávách, ve Spotify i Apple Podcasts a dalších aplikacích.Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@sz.cz.O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #Checkpoint_JolEva.
|
|
| 1.7.2021 12:00 00:18:51 soubor ke stažení |
|
Výpovědi maďarské LGBT+ komunity: Jsme demotivovaní a necítíme se dobře |
|
|
Maďarským parlamentem prošel zákon, který vyvolal silné reakce napříč Evropou. Zákonodárci v čele s vládnoucí stranou Fidesz navrhli a rychle schválil ... číst dálei legislativu, která zakazuje jakýkoliv LGBT+ obsah pro děti do 18 let. Poslechněte si speciální epizodu podcastu Checkpoint přímo z Budapešti.Co zákon znamená v praxi? Například, že se o LGBT+ nebude smět učit ve školách, ale také to, že děti do osmnácti by neměly vidět třeba filmy nebo seriály, kde vystupují LGBT+ postavy. To celé vláda Viktora Orbána zaobalila do širšího balíčku zákonů, kterými bojuje proti pedofilii. Tím prakticky hází celou LGBT+ komunitu do „stejného pytle“ se závažnou sexuální deviací.O maďarském zákoně se minulý čtvrtek strhla ostrá debata na summitu lídrů Evropské unie v Bruselu. Šestnáct zemí EU totiž podepsalo výzvu Evropské komise, aby zasáhla a vyjádřila tím nesouhlas s maďarskými zákonodárci. Samotný zákon vyvolává nevoli i v Maďarsku.„Navíc, v zákonu je sice napsané, co se nesmí, ale nikdo neví, jaké by mohly být sankce, pokud zákon porušíte. To vyvolá strach zejména u lidí, kteří pracují ve vzdělávání nebo v médiích,“ upozorňuje právník Zsolt Erdei.„Uděláš všechno co můžeš, všechno, na co máš sílu a nevidíš žádný výsledek. Parlament zákon schválí, putuje k prezidentovi, obrátíš se k ombudsmanovi, který neudělá nic, protože je komplicem vlády. Je to demotivující. LGBT+ komunita se vůbec necítí dobře a já se nedivím,“ říká aktivistka Luca Duditsová.Viktor Orbán si kritiku vyslechl přímo z očí do očí a například nizozemský premiér Mark Rutte mu řekl, že Maďarsko nemá v Unii co dělat. Orbán kritiku odmítá: „Jsem si jistý, že je na Němcích, aby rozhodli o výchově německých dětí. Jsem si také jistý, že jen Maďaři mohou rozhodnout o výchově maďarských dětí, ale určitě ne Němci, Nizozemci nebo Belgičané,“ oponoval maďarský premiér.„Homofobní část společnosti je o dost hlasitější než v minulosti. Protože vidí, že je vláda homofobní, potom si myslí, že mohou být také. Je frustrující otevřít noviny, denně vidíme útoky nebo příšerné výroky politiků, premiéra, vlády…,“ vypráví Ádám András Kanicsár, maďarský novinář a aktivista.Ale sám myslí především na novou generaci, nynější děti a teenagery, kteří patří k LGBT+ nebo se začínají cítit jinak: „Musí to pro ně být děsivé - vyrůstat v zemi, jejíž vláda o nich mluví jako o občanech druhé kategorie. Je to zničující a až fyzicky zdrcující,“ dodává Kanicsár.Česká republika se ke kritice maďarského zákona přidat odmítla. V neděli navíc prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro Prima CNN News ve spojitosti s maďarským zákonem řekl, že jsou mu transgender lidé „bytostně odporní“. Kritizoval ale také akce celé LGBT+ komunity nebo hnutí Me Too.Poslechněte si novou epizodu podcastu Checkpoint, tentokrát s hlasy zevnitř budapešťské LGBT+ komunity - Ádámem, Zsoltem, Cintií a Lucou. ----CheckpointO aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H) a Evou Soukeníkovou (@eva_souk). Každý čtvrtek na Seznam Zprávách, ve Spotify i Apple Podcasts a dalších aplikacích.Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@sz.cz.O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #Checkpoint_JolEva.
|
|
| 24.6.2021 13:00 00:23:56 soubor ke stažení |
|
Dluhy a odpor vůči vládě. Po olympiádě zbyde v Japonsku hořká pachuť |
|
|
Do olympiády v Tokiu zbývá necelý měsíc. Sportovní akce se Japonsku prodražila. „Původní rozpočet nabobtnal až na čtyřnásobek, jsou to nejdražší LOH v ... číst dále historii. A bohužel bez zahraničních diváků,“ říká novinář Vojtěch Ondráček.Kontroverze, bezprecedentní opatření i několikrát překročený původní rozpočet. Letošní letní olympijské hry v Tokiu se původně měly konat loni – kvůli koronavirové pandemii na ně došlo až letos.Sportovní novinář Vojtěch Ondráček, autor podcastu Outsider na webu A2larm.cz, v podcastu Checkpoint vysvětluje, proč Japonsko už nemůže z letních olympijských her vycouvat. A to i přesto, že podle průzkumů veřejného mínění drtivá většina Japonců o olympiádu v Tokiu nestojí.„Podle smlouvy pořadatelské země s Mezinárodním olympijským výborem (IOC) je právě výbor jediným, kdo může olympiádu zrušit,“ říká Ondrářek s tím, že IOC se neměl ani k tomu, aby hry kvůli pandemii o rok posunul:„Nepotřebuje se zatěžovat lokálními problémy. Prodává televizní práva, nezajímají jej lokální diváci ani zahraniční turisté. To padá na bedra pořadatelské země. Z japonské vlády i samotných organizátorů se ozývá, že to nebyl dobrý nápad a že se vrhli do něčeho, u čeho neví, jak dopadnou. Topí v tom peníze, ale nemohou z toho vyskočit. Dostáváme se tak do bezprecedentní situace, kdy jde možná o první pořadatelskou zemi, která olympiádu vlastně pořádat nechce.“Japonsko si původně před lety pořadatelskou roli vzalo kvůli tomu, aby pozdvihlo svou ekonomiku po katastrofě ve Fukušimě a ničivé vlně tsunami, jež poškodila velkou část země. Nynější investice až 27 miliard dolarů mu jde ale kvůli pandemickým okolnostem na dluh.„Ucházet se o olympiádu v roce 2013 dávalo smysl. Mělo jít o rekonvalescenci země, stejně jako v roce 1964 chtělo Japonsko ukázat světu, že je v pořádku. Toto ale nenastává, obnova státu po tsunami nebyla tak výrazná. A kritici teď říkají: ‚Dobře, podívejte se, kolik miliard dáváme na nová sportoviště ve chvíli, kdy se ani nemůžeme vrátit do vesnic, kde je radioaktivní spad‘,“ podotýká v Checkpointu Ondráček.Neolympijský denNa středu 23. června, tedy bez jednoho dne měsíc do startu letních olympijských her, spadal Mezinárodní olympijský den. Na protest vůči tokijské olympiádě i olympijským hrám obecně se konal takzvaný Neolympijský den – v rámci něj odpůrci olympiády artikulovali, v čem vidí problém.„Mluví o pandemické situaci, ve své zprávě zmiňují například to, že jsou v Japonsku zatím proočkovány jen tři procenta obyvatel. O sportovce a výpravy se má starat 80 tisíc – nenaočkovaných – dobrovolníků. V Tokiu platí stav nouze a každý den přibyde 500 koronavirových případů, takže už jen z tohoto hlediska podle nich nedává olympiáda smysl. Ale samozřejmě je jejich kritika už dlouhodobá,“ upozorňuje v podcastu Ondráček.Kritikům se nelíbí například to, že je akce placená z veřejných peněz – kvůli pandemii se městu ani Japonsku prakticky nic nevrátí, protože se LOH nezúčastní žádní zahraniční turisté. Původní plán expremiéra Šinzo Abého počítal s tím, že Japonsko navštíví 40 milionů turistů, během olympijských her a po nich.Další, samostatnou kapitolou je lidskoprávní rozměr tokijské olympiády. Při stavbě olympijského komplexu se například ukázalo, že pracovníci desítek firem vykazovali velmi vysoké – a ilegální – přesčasy.„Jsou i případy lidí, jež kvůli olympiádě přišli o domov už podruhé v životě. Vyhnali je z míst, kde žijí chudí obyvatelé a kde jsou levné ceny pozemků. Tam se často vystaví aréna nebo olympijská vesnice, která se potom rozprodá. Mimochodem, byty z letošní olympijské vesnice už prodané jsou a loni, kdy se měly letní hry konat původně, se do nich v září měli stěhovat noví majitelé. Ti s tím počítali, ale my teď víme, že na to dojde až o rok později,“ říká novinář.Ve výsledku, i přes všechny problémy, ale Ondráček očekává tradičně fantastickou sportovní podívanou. „Problém nastane v momentě, kdy se celý cirkus sbalí, odjede pryč a objeví se příští rok v Pekingu na zimních olympijských hrách. Problém bude to, co zůstane v Japonsku – obrovský dluh, obrovská nechuť vlastních obyvatel k rozhodnutí vlády, což může nastolit i politickou krizi,“ dodává v Checkpointu Vojtěch Ondráček.Nejnovější díl podcastu Checkpoint s Vojtěchem Ondráčkem si poslechněte v přehrávači nahoře nebo v podcastových aplikacích.----CheckpointO aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H) a Evou Soukeníkovou (@eva_souk). Každý čtvrtek na Seznam Zprávách, ve Spotify i Apple Podcasts a dalších aplikacích.Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@sz.cz.O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #Checkpoint_JolEva.
|
|
| 17.6.2021 13:00 00:17:55 soubor ke stažení |
|
Putin chce Rusko „great again“. S Bidenem mu chybí chemie |
|
|
Bezpochyb diplomatickou událostí roku se stalo jednání Vladimira Putina s Joe Bidenem ve švýcarské Ženevě. Nový díl podcastu Checkpoint rozebírá dynam ... číst dáleiku mezi dvěma politiky i možnosti nové Studené války.„Vztah mezi Ruskem a USA je na nejnižím bodě od Studené války,“ připouští v Checkpointu americký novinář Mike Eckel z Rádia Svobodná Evropa. Přesto je podle něj předčasné hovořit o nové Studené válce. Původně totiž šlo především o rivality stejné síly. Rusko bylo součástí Sovětského svazu, dnes je o mnoho slabší, politicky i ekonomicky.V bodě mrazu jsou mocnosti zejména kvůli diplomatickým roztržkám a otázkám lidských práv. Obě země v nedávné době vzájemně vyhostily diplomaty, USA má vůči Rusku uvalené sankce. Americká strana navíc hlasitě kritizuje uvěznění opozičního předáka Alexeje Navalného.Ženevský summit je podle Eckela důležitý v tom, že otevře dialog. Joe Biden i Vladimir Putin se ve vysoké politice pohybují už dlouhá léta. Znají se a vědí, co od sebe čekat.„Není mezi nimi žádná speciální chemie,“ popisuje vzájemný vztah lídrů světových mocností novinář. Podle něj je Joe Biden přirozeně přátelský a kontaktní. Oproti němu si Putin většinu času drží „poker face“ a vážnost.Před Ženevou se Putin s Bidenem oficiálně naposledy viděli v roce 2011 v Moskvě. Tehdy byl Putin premiérem a Biden viceprezidentem. Joe Biden podle Eckela po nějaké době řekl médiím, jak vypadalo jednání za zavřenými dveřmi: „Parafrázuji, ale víceméně řekl něco jako - Podíval jsem se Putinovi do očí a neviděl jsem tam duši, on nemá žádnou duši. Ve své podstatě Biden nerozuměl Putinovi a Putin nerozuměl Bidenovi,“ vypráví v podcastu.Proč se dnes nedá hovořit o Studené válce, ale spíše o Žhavém míru? Kde nachází Rusko se Spojenými státy společné téma? Co na to Evropská unie a Čína? Poslouchejte nejnovější díl podcastu Checkpoint s Mikem Eckelem v přehrávači nahoře nebo v podcastových aplikacích.----CheckpointO aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H) a Evou Soukeníkovou (@eva_souk). Každý čtvrtek na Seznam Zprávách, ve Spotify i Apple Podcasts a dalších aplikacích.Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@sz.cz.O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #Checkpoint_JolEva.
|
|
| 7.6.2021 17:05 00:18:07 soubor ke stažení |
|
Cichanouská pro Checkpoint: Hrozí mi nebezpečí. Nevíme, kam až režim může zajít |
|
|
„Do Česka jsem přijela letadlem, vlakem a autem. Po únosu Ramana Prataseviče musíme dávat pozor, nesmí nás to ale odradit od zahraničních návštěv.“ Po ... číst dáleslechněte si speciální díl podcastu Checkpoint s vůdkyní běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou.Neztratila jste za těch 10 měsíců v exilu přímý kontakt s lidmi v Bělorusku?Mám neustálý kontakt s různými zástupci běloruského lidu. S lékaři, dělníky i dalšími, snažíme se společně koordinovat naše kroky. Není tu žádná hierarchie, je to absolutně horizontální struktura. I naše hnutí takové je. Není to tak, že se všichni řídí pokyny Cichanouské. Ne ne, musíme se navzájem poslouchat. Je to o každodenní komunikaci, která se opravdu stala trochu náročnější. Lidé mají strach z komunikace přes Zoom, protože mají strach ze sledování od KGB a nechtějí být perzekuováni. Ale mluvit spolu musíme, takže máme svoje cesty.Od začátku opakujete, že problém Běloruska není geopolitického rázu, že jde o vnitropolitický problém. Stále s tím souhlasíte? I přesto, že například Rusko vyjadřuje otevřeně podporu Lukašenkovi?Jde o střet mezi běloruským lidem a režimem Alexandra Lukašenka. A ano, Kreml podporuje Lukašenka od začátku. Je tam velké ale. Problém Běloruska je totiž velký problém i pro Kreml. Jsou v nekomfortní situaci. I sankce, které dopadají na běloruské firmy, mají negativní dopad na Rusko. Všechno je mezinárodně propojené. Ale není to jen Kreml, i menší země Lukašenka podporují. Ty země si ale musí uvědomit, jestli je důležitější podporovat obchod, nebo lidi, kteří trpí ve věznicích.Ale jaké máte pocity z toho, že je na vás v Rusku vypsaný zatykač?Je evidentní, že jsem i v Rusku vystavena nebezpečí. Ale my se ale opravdu snažíme neustále s Kremlem navázat komunikaci a stále je tu docela šance, že se nám to podaří, buď napřímo, nebo skrze prostředníky. Například rakouský kancléř Kurz se snažil s Kremlem o Bělorusku mluvit, francouzský prezident Macron také. Putinova odpověď je vždy ta, že nechce zasahovat do interní politické situace. Nám jde o to vrátit právo do rukou lidí, aby si vybrali, co chtějí.Běloruský tajemník ministra vnitra řekl, že „opozici najde a zničí ji“. Co si o tom myslíte po incidentu s letadlem Ryanairu a zatčením Ramana Prataseviče. Jak se změnily vaše bezpečnostní standardy? Jak teď cestujete?Můj osobní přístup se nezměnil. Vždycky jsem věděla, že mi hrozí nebezpečí. Díky litevské vládě a bezpečnostním složkám mám svoji ochranku. Nesmím ale myslet jen na sebe, ale především na ty, kteří ochranku nemají a nevíme, kam až daleko může režim zajít. Samozřejmě po událostech okolo Ramana Prataseviče naše pozornost vzrostla. Snažíme se být připraveni na různé situace, které mohou nastat. Nemůžeme každému běloruskému aktivistovi v zahraničí přiřadit policisty, ale připravujeme je na to, jak se v nastalých situacích zachovat. Ale ano, na všech mých cestách musíme několikrát kontrolovat trasy, kterými se vydáváme.Jak jste přijela sem?Letadlem, vlakem a autem. Musíme na to dávat pozor. Nesmí nás to ale odradit od zahraničních návštěv. Musíme to volat do světa. Musíme ukazovat, že nic není ztraceno, že neznamená, když vidí krásné záběry z běloruských ulic, že tam lidé netrpí. Tisíce lidí jsou ve vězení.Jak Svjatlana Cichanouská nabývá vnitřní sílu pro boj s Lukašenkovým režimem? Mají Bělorusové ještě šanci? Proč se setká s prezidentem Zemanem přesto, že otevřeně podporuje Kreml, který zase otevřeně stojí za Lukašenkem? Celý rozhovor si poslechněte ve speciální epizodě Checkpointu!----CheckpointO aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H) a Evou Soukeníkovou (@eva_souk). Každý čtvrtek na Seznam Zprávách, ve Spotify i Apple Podcasts a dalších aplikacích.Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@sz.cz.O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #Checkpoint_JolEva.
|
|
| 3.6.2021 12:32 00:25:14 soubor ke stažení |
|
BBC v problémech. Konzervativci mají veřejnoprávní médium nabito |
|
|
Tlak na britskou veřejnoprávní BBC z vládního tábora Borise Johnsona zesílil. Zejména kvůli kauze kolem rozhovoru s Lady Dianou, který BBC vysílala v ... číst dáleroce 1995.Mediální historička z Westminsterské univerzity Jean Seatonová souhlasí se závažností případu Martina Bashira, novináře, který manipulativními praktikami a za použití falešných dokumentů vmanévroval princeznu Dianu do rozhovoru. „Je to velmi vzrušující, dráždivý a samozřejmě příšerný skandál,“ komentuje v pořadu Checkpoint. Připomíná ale, že od něj uplynulo čtvrtstoletí: „Od té doby se BBC jako organizace proměnila. Vláda a některá média, která mají přímý komerční zájem na snížení vlivu BBC, se tohoto příběhu samozřejmě chytily. A snažily se z něj dostat co nejvíc. Nemyslím si ale, že by nám tento skandál prozradil mnoho o skutečném přínosu BBC a veřejnoprávních médií britskému publiku. Během koronavirové pandemie mu nabídla bezkonkurenční edukativní programy, bavila jej, přinášela přesné informace o covidu. Takže hodnota BBC zůstává obrovská.“Seatonová v Checkpointu poukazuje i na to, jakým způsobem veřejnoprávní organizace k řešení skandálu přistoupila. „Postavila se k tomu otevřeně a neuhýbala před kritikou. Bývalý soudce Nejvyššího soudu Lord Dyson vedl vyšetřování kauzy a nakonec zveřejnil zničující, nelítostnou zprávu. Když se stane něco podobného jiným mediálním organizacím, brání se. A BBC prostě přiznala, že to je problém,“ uvádí odbornice.Cesta na titulní stranyPoté, co skandál probublal skrze několikaměsíční vyšetřování na veřejnost, vzrostl na BBC tlak. A to zejména ze strany konzervativní vlády v čele s Borisem Johnsonem. Ministryně vnitra Priti Patelová uvedla, že skandál BBC zkompromitoval, a třeba šéf rezortu kultury Oliver Dowden ventiloval očekávanou kritiku v komentáři pro The Times.Kauza podle něj odhalila „pochybení, která zasáhla jádro hodnot a kultury našeho národního vysílání“. Konzervativec uvedl, že vláda nebude nečinně přihlížet a vyzval veřejnoprávní organizaci, aby vylepšila svou kulturu a prošla změnou, aby mohla reprezentovat „celé Spojené království“.Důvody, proč BBC představuje trn ve vládním oku, jsou podle mediální historičky Seatonové dva. Prvním je napětí uvnitř Konzervativní strany, v níž se třou různé politické proudy. A druhým prostý fakt, že pranýřovat BBC funguje: „Každý ve Velké Británii BBC sleduje. Podle nejnovějších dat zapíná nebo navštěvuje BBC 93 procent britské veřejnosti častěji než jednou denně. Takže když pranýřujete BBC, jde o něco, k čemu mají lidé silný vztah. A pokud chcete od něčeho odvést pozornost národa, nadávání na BBC vás dostane na titulní strany novin a vyvolá obrovské emoce. Tak proč to neudělat?“Premiér Johnson je nyní středobodem hned několika kauz – otazník visí mimo jiné nad netransparentním financováním vysoce nákladné renovace jeho bytu na Downing Street 11. Závažné je i tvrzení deníku The Daily Mail, podle kterého měl Johnson na podzim k dalším vládním krokům směrem k pandemii prohlásit: „Už žádné zas*ané lockdowny. Ať se ta těla nakupí po tisících!“ A jasné nejsou ani premiérovy textovky vlivným osobnostem včetně saúdského prince Muhammada bin Salmána a jeho zakročení v případě vyšetřování úniku informací.Hrozba ztráty penězPremiér Johnson už loni varoval, že veřejnoprávnímu médiu utáhne kohoutky – že instituce přejde z modelu koncesionářských poplatků na systém předplatného. Seatonová říká, že by taková změna BBC zničila.„BBC je pro všechny, každý ji tu může mít za skromnou částku, musí proto nabízet programy pro každého. Její nový generální ředitel prohlásil, že by mohl na předplatném udělat dobrý byznys – lidé po Evropě by si kupovali BBC Radio, protože je lepší než to jejich. To by vydělalo peníze. Znamenalo by to ale, že by se BBC nezodpovídala široké veřejnosti, neprodukovala by programy, s nimiž by se ztotožnila. Byly by jen pro bohaté,“ vysvětluje úskalí mediální historička.Zdůraznila také důležitost BBC, potažmo veřejnoprávního vysílání nejen pro Velkou Británii, ale de facto i pro svět. „Britské veřejnoprávní vysílání je jedinečné pro Británii. Ale stejně důležité je i ve světovém kontextu kvůli svému zahraničnímu zpravodajství. Nabízí nezávislou novinařinu na místech, kde ji prostě nemají, třeba v Barmě,“ vysvětluje v Checkpointu profesorka Jean Seatonová.Celý rozhovor si poslechněte v aktuální epizodě podcastu Checkpoint. ----CheckpointO aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H) a Evou Soukeníkovou (@eva_souk). Každý čtvrtek na Seznam Zprávách, ve Spotify i Apple Podcasts a dalších aplikacích.Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@sz.cz.O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #Checkpoint_JolEva.
|
|
| 27.5.2021 11:59 00:29:19 soubor ke stažení |
|
Se soumrakem není v ulicích bezpečno. Protesty v Kolumbii mají desítky obětí |
|
|
Přes 40 obětí a stovky zraněných. Taková je bilance skoro měsíčních protestů v Kolumbii. Lidé tam vyšli do ulic kvůli daňové reformě, kterou představi ... číst dálel prezident Iván Duque. Důvodů k protestu je ale mnohem víc.„Za Duqueho tříletou vládu by to byla už třetí daňová reforma. Šlo o takovou poslední kapku, poslední roky byly pro Kolumbii velmi těžké. Zemi velmi zasáhlo i to, že prezident moc neřešil mírovou dohodu. A potom přišla pandemie, která zvýraznila nerovnosti po celém světě. V kontextu Kolumbie – tamní chudoby a víc než padesátiletého vnitřního konfliktu – na lidi dopadla skutečně tvrdě,“ říká Natalia Gomez-Peña v Checkpointu.Zástupkyně mezinárodní občanskoprávní organizace Civicus je původem právě z Kolumbie. První týdny protestů, které se v zemi rozhořely na konci dubna, sledovala přímo na místě. V podcastu mluví i o rozsáhlém policejním násilí: „Protesty jsou z velké části vlastně pokojné – do ulic vycházejí rodiny s dětmi, mladí lidé. K násilí dochází v noci. Lidskoprávní organizace teď lidem doporučují, aby se soumrakem šli domů, že není bezpečné být v ulicích. Poslední zprávy uvádějí, že protesty mají 43 obětí, jednou z nich je policista, zbytek civilisté. Ve většině případů existují důkazy, že zemřeli rukou policie. V ulicích je hodně násilí, hodně policejního násilí.“Kvůli historickému kolumbijskému ozbrojenému konfliktu spadá policie jako instituce pod tamní ministerstvo obrany. Jako součást státních ozbrojených jednotek tedy bojuje v krvavé, skoro čtyřicetileté občanské válce proti ultralevicovým guerillám a krajně pravicovým polovojenským skupinám. „To ale potom ovlivňuje způsob, jakým policie jedná. Lidskoprávní standardy se tak snižují,“ upozorňuje Gomez-Peña.V roce 2016 se zdálo, že je příměří po dekádách násilí na dosah. Tehdejší vláda přišla s mírovou dohodou, jejíž součástí byla i pozemková reforma a reintegrace někdejších členů guerill do společnosti. Prezident Duque, který do čela Kolumbie nastoupil v roce 2018, ale úmluvu neuvedl v praxi.„Pak se ale všechno začalo hroutit. Asi 200 bývalých členů guerrill bylo zabito, o život přišlo i nejvíc obránců lidských práv, lídrů občanské společnosti v historii. Afrokolumbijské komunity a nativní obyvatelé teď čelí různým skupinám, které mezi sebou bojují o půdu,“ vypočítává zástupkyně organizace Civicus. Ve spojení s protesty je nyní obzvlášť naléhavá situace například v regionu Cauca, ve městech Cali a Bonaventura.Neoblíbený DuqueChystaná daňová reforma nespustila pouze násilné protesty – zviditelnila i všeobecnou nespokojenost s poměry, které v Kolumbii panují. Návrh počítal se zvýšením sazeb daně z přidané hodnoty a rozšířením základu pro výpočet daně z příjmů, což mělo pomoci vyřešit vysoký schodek rozpočtu způsobený současnou pandemií koronaviru. „Reforma je velmi regresivní, měla za cíl uvalit daně na základní zboží, což by mělo velký dopad na střední třídu a chudé vrstvy populace,“ říká v Checkpointu Gomez-Peña.Pravicový prezident Iván Duque, jenž návrh představil, se nyní velké oblibě mezi lidmi netěší. Z posledních průzkumů o popularitě hlavy státu vyšel s nejhorším výsledkem vůbec – s jeho kroky souhlasí jen 18 procent dotázaných.Duqueho do prezidentských voleb jako svého kandidáta dosadil vlivný exprezident Álvaro Uribe. Stejně to ostatně udělal i s Duqueho předchůdcem Juanem Manuelem Santosem, jejich spojenectví ovšem nevydrželo. Na rozdíl od toho nynějšího – s hlavou státu Duquem takzvaný pravicový „uribismus“, tedy Uribeho ideologie, i nadále v kolumbijské politice přežívá.Nechceme být jako VenezuelaOtázkou je, jak se směřováním Kolumbie zahýbou volby prezidenta v příštím roce. Jejich nynějším favoritem je podle průzkumů levicový politik Gustavo Petro, který kandidoval už před třemi lety. „Duque a jeho strana tehdy spustili rozsáhlou kampaň, která tvrdila, že má Petro blízko k Hugu Chávezovi. To je takový typický diskurz, který se šíří Kolumbiií – nechceme být jako Venezuela, nehlasujte tedy pro Petra,“ vysvětluje Gomez-Peña.Po neúspěšné kandidatuře někdejší starosta Bogoty slíbil, že bude i nadále pracovat pro Kolumbii a vůči svému rivalovi Duquemu zůstane v opozici. Nyní se angažuje i v protestech – vyzval mimo jiné prezidenta, aby se sešel se zástupci demonstrantů. Ačkoliv si Petro v předvolebních průzkumech vede velmi dobře a do příštího hlasování už neoblíbený Duque nenastoupí, není zatím jasné, koho si jako svého dalšího kandidáta určí exprezident Uribe. „Uribeho člověk a Petro pak budou dva hlavní kandidáti. Uvidíme, co se stane,“ dodává pro Checkpoint Kolumbijka Natalia Gomez-Peña z organizace Civicus.----CheckpointO aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H) a Evou Soukeníkovou (@eva_souk). Každý čtvrtek na Seznam Zprávách, ve Spotify i Apple Podcasts a dalších aplikacích.Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@sz.cz.O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #Checkpoint_JolEva.
|
|
| 20.5.2021 11:59 00:36:51 soubor ke stažení |
|
Wunderkind Kurz. Kancléř posedlý svým mediálním obrazem má problém |
|
|
„Příběh Sebastiana Kurze je skutečně impozantní, nejen pro Rakušany, ale pro celou Evropu,“ popisuje politickou dráhu rakouského kancléře novinářka Pa ... číst dálevlína Nečásková, která působí jako zpravodajka ČRo na Slovensku, Maďarsku a v Rakousku. Do čela země se dostal v roce 2017 v pouhých třiceti letech, o čtyři roky dříve se stal ministrem zahraničních věcí.„Wunderkind“ („Zázračné dítě“), jak mu Rakušané přezdívali, nebo také „Maturant“, neboť kvůli politické kariéře přerušil vysokoškolská studia, ke kterým se prozatím nevrátil.Kolem rakouského kancléře, šéfa tamních lidovců (ÖVP), kteří pod jeho vedením dvakrát za sebou ovládli parlamentní volby, se točí také nemálo kontroverzí. V posledních několika dnech se hovoří zejména o vyšetřování státního zastupitelství, které ho podezřívá z křivé výpovědi před parlamentní komisí.Komise vznikla před dvěma lety z podnětu opozice a má vyšetřit kauzu, která se zažila pod názvem „Ibizagate“. Tu spustilo zveřejnění tehdy dva roky starého videa ze španělské Ibizy, na kterém šéf tehdejší vládní strany Svobodných Heine-Christian Strache domlouvá finanční podporu ruským oligarchou výměnou za zajištění státních zakázek.Přestože Sebastian Kurz vystoupil ostře proti jednání svého koaličního partnera Stracheho a konaly se předčasné volby, dozvuky této kauzy se nakonec dotýkají i samotného kancléře. Kurz vypovídal před zmíněnou komisí, ne konkrétně ke skandálu Ibizagate, ale k danému období jeho vlády. „Čelí podezření, že zasahuje do obsazování velmi významných ekonomických postů,“ říká v Checkpointu Pavlína Nečásková.Týká se to postavy bývalého generálního sekretáře ministerstva financí Thomase Schmida, který měl mimo jiné na starosti reformu státního holdingu ÖBAG, velmi vlivné instituce. „Sebastian Kurz tvrdí, že obsazení jeho člověka s ním nemá co dočinění. Před měsícem se ale objevily v médiích data z telefonické konverzace,“ vysvětluje novinářka.Konverzace v aplikaci Whatsapp mezi Kurzem a Schmidtem byla vůbec nejcitovanější. Kurz Schmidovi napsal: „Neboj dostaneš vše, co si přeješ,“ a Schmid na to odpovídá: „Miluju svého kancléře“.„Rakouská společnost si kontroverzí všímá. Ale, my to známe i z Česka, některé skandály jsou velké, ale pro řadu lidí velmi těžko pochopitelné. Lidé nemají chuť pročítat si složité články ekonomického rázu,“ komentuje však na otázku Checkpointu postavení kancléře Kurze ve společnosti Pavlína Nečásková.„Narcis“ KurzV roce 2017 Kurzova kampaň hlásala slogan „Lidovci jsou sexy“, chtěl přinést vítr do podle něj „zkostnatělé rakouské politiky“.„Vnímají ho jako takového vysněného syna, nebo jako muže, kterého by si jejich dcera vzala,“ vypráví novinářka zkušenosti z předvolebních reportáží. Sebastian Kurz je i po letech v nejvyšší rakouské politice stále velmi oblíbený. Svou roli v tom hraje i jeho, podle komentátorů, až „narcisistní“ posedlosti svým mediálním obrazem.„Kurzův mediální PR tým čítá asi osmdesát lidí. Jsou tam fotografové, spisovatelé, poradci,“ vyjmenovává Nečásková a dodává, že se o Kurzovi mluví jako o vůbec prvním rakouském politikovi, který vyhrál volby díky sociálním sítím. Na nich pracuje silný tým lidí.Svůj obraz si ale kancléř hlídá i v klasických rakouských médiích. Zejména veřejnoprávní novináři si často stěžují, že se jim v době Kurzovy vlády nepracuje příliš komfortně, neboť ze strany garnitury cítí tlak a snahu editovat příspěvky týkající se kancléře.„Pokud dává Kurz vyjádření, které se týkají nějakých jeho kauz nebo kontroverzí, tak do bulvárních a komerčních médií, respektive ne do těch, která ho kritizují,“ dodává Pavlína Nečásková.----CheckpointO aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H) a Evou Soukeníkovou (@eva_souk). Každý čtvrtek na Seznam Zprávách, ve Spotify i Apple Podcasts a dalších aplikacích.Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@sz.cz.O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #Checkpoint_JolEva.
|
|
| 13.5.2021 11:59 00:23:47 soubor ke stažení |
|
Největší izraelsko-palestinská krize dekády. Do karet hraje Netanjahuovi |
|
|
Co se děje na Blízkém východě?Napětí, které stoupá k úplné válce, varoval ve středu zmocněnec OSN pro Blízký východ Tor Wennesland. V posledních dnech ... číst dále se vyostřila situace mezi Izraelem a Palestinci. V pondělí, poté co se Palestinci střetli s izraelskými bezpečnostními složkami na Chrámové hoře v Jeruzalémě, se rozhořel ozbrojený konflikt.Izraelská města se ocitla pod palbou raket ozbrojeného křídla radikálního Hamásu. Stovky raket míří z Pásma Gazy na Tel Aviv, Beer Ševu, Aškelon nebo Lod. Stejně tak izraelská armáda provedla odvetné letecké útoky na více než 500 cílů v Gaze. Zemřelo při nich nejméně 65 lidí, téměř 400 lidí bylo zraněno. Šest obětí a více než stovku zraněných hlásí izraelská strana.Proč právě nyní?Za aktuální vyhrocenou situaci můžou především události několika posledních týdnů. Jednou z nich byl očekávaný verdikt izraelského soudu v případu nuceného vystěhovávání palestinských rodin ze čtvrti Šajch Džarráh ve východním Jeruzalémě. Vypovězení se týkalo více než 70 lidí, do jejichž domů a bytů se mají nastěhovat židovští nacionalisté.„V posledních letech se čtvrť stala předmětem mnoha soudních sporů, jsou to zejména izraelští nacionalisté, osadníci, kteří si nárokují majetek tamních palestinských rodin,“ vysvětluje v podcastu Milan Rokos. Vystěhovávání palestinských rodin nebo nucené demolice jejich domů jsou dlouholeté problémy.Čtvrť Šajch Džarráh, jak připomíná Milan Rokos v podcastu, je asi dva kilometry vzdálená od Starého města. Už v dobách Osmanské říše ji obývaly hlavně muslimské elity. Nachází se ve východní části Jeruzaléma, kterou v roce 1967 anektoval Izrael. Anexi východní části města neuznává mezinárodní společenství.Kvůli vystěhovávání palestinských rodin v Šajch Džarráh protestovali Palestinci i řada Izraelců a nevládních organizací v Jeruzalémě několik dní, minulý čtvrtek došlo k prvním potyčkám s izraelskou policií. Vrcholil muslimský svátek Ramadán a v neděli byl také izraelský státní svátek Den Jeruzaléma.V ten den země slaví právě dobytí východní části města, izraelští nacionalisté vycházejí do ulic Jeruzaléma a slaví. To se setkává s odporem na straně Palestinců. Na Chrámové hoře se tradičně schází Palestinci a právě tam propukly první velké střety s izraelskými bezpečnostními službami. Izraelská policie nakonec vnikla i do mešity al-Aksá a provedla zásah pomocí slzného plynu a pogumovaných projektilů. Video z této akce se dostalo na sociální sítě a vzhledem k tomu, že jde pro muslimy o jedno z nejsvatějších míst vůbec, vyvolalo velké pobouření nejen Palestinců.„Protestovali různí Palestinci, nebyla to akce Hamásu. Jsou to obecně Palestinci, kteří vystupují proti okupaci východního Jeruzaléma a prostě obyvatelé města,“ říká Milan Rokos.Okupovaná územíOd roku 1967, kdy skončila šestidenní válka, Izrael okupuje arabská území. Konkrétně Pásmo Gazy, Západní břeh Jordánu a Golanské výšiny.Pásmo Gazy je navíc od roku 2007 uzavřeno izraelskou blokádou: vzdušnou, námořní i pozemní. Na území asi 360 kilometrů čtverečních žijí zhruba dva miliony Palestinců. Mezinárodní a neziskové organizace dlouhodobě upozorňují na tamní humanitární krizi. Palestinci v Gaze trpí například nedostatkem pitné vody. Zásobování včetně elektřiny je zcela závislé na Izraeli.Západní břeh Jordánu je součástí takzvaného Palestinského území, které však v rozporu s mezinárodním právem postupně osidlují židovští osadníci. Osad je na Západním břehu více než 200.Peníze z Washingtonu„Izrael je pro USA nejpevnějším spojencem v regionu. V posledních letech tam proudí pomoc ve výši asi 3,8 miliardy dolarů ročně,“ přidává další kontext sporu Milan Rokos. Americké finance jdou především do izraelské vojenské výbavy a obecně na obranu. Rekordně částku navýšil ex-prezident Barack Obama. Donald Trump dodal především politickou a symbolickou pomoc.„Od Donalda Trumpa to byl bezprecedentní krok, kterým popřel několik desítek let trvající politiku mezinárodního společenství,“ naráží redaktor v podcastu na fakt, že bývalá americká administrativa uznala Jeruzalém jako hlavní město Izraele a přestěhovala tam svoji ambasádu.Aktuální vyhrocená situace také, zdá se, hraje do karet izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. Izrael se potýká s vleklou politickou krizí, která vedla k sérii čtyř parlamentních voleb za dva roky.Zatím poslední parlamentní volby se tam konaly 23. března a ani tentokrát nepřinesly jasný výsledek. Netanjahův Likud sice vyhrál, ale s třiceti mandáty nebyl schopný sestavit vládu. Před více než týdnem tak izraelský prezident Rivlin pověřil sestavením vlády centristu Jaira Lapida, na což bude mít šéf opozice necelý měsíc čas.----CheckpointO aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H) a Evou Soukeníkovou (@eva_souk). Každý čtvrtek na Seznam Zprávách, ve Spotify i Apple Podcasts a dalších aplikacích.Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@sz.cz.O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #Checkpoint_JolEva.
|
|
| 6.5.2021 11:59 00:26:09 soubor ke stažení |
|
Skotsko jde k volbám. Rozhoduje o nezávislosti, poslední slovo má ale Londýn |
|
|
Skotsko stojí na křižovatce. Tu představují čtvrteční volby do tamního parlamentu, které mohou rozseknout hned několik důležitých otázek. Třeba tu, zd ... číst dálea britská země půjde znovu cestou referenda o nezávislosti.
|
|
| 29.4.2021 14:26 00:31:00 soubor ke stažení |
|
Biden v zahraniční politice zaujal. Doma ale najde spoustu kritiků, říká expert |
|
|
V čele Spojených států stojí Joe Biden skoro 100 dní. „V zahraniční politice udělal zajímavé kroky. U té domácí se najde spoustu kritiků, jež by očeká ... číst dálevali, že těch kroků bude víc a budou už prosazené,“ říká amerikanista Jan Beneš.
|
|
| 22.4.2021 11:59 00:18:00 soubor ke stažení |
|
Nemůžete pít v Praze v klidu pivo a nemyslet na dění na Ukrajině, zní z Litvy |
|
|
Předseda zahraničního výboru litevského parlamentu Žygimantas Pavilionis radí, aby to byla demokratická Evropa, kdo narýsuje Rusku své hranice. „Když ... číst dáleponecháme na mapě šedé zóny, buďte si jistí, že je Moskva uchvátí,“ varuje.
|
|
| 15.4.2021 12:47 00:31:17 soubor ke stažení |
|
Kontroverzní francouzský návrh zákona míří na muslimy. Situaci ještě zhorší, říká právník |
|
|
Od konce března se ve francouzském Senátu řeší tzv. zákon o separatismu. Pokud projde, zasáhne do různých oblastí života Francouzů. A míří zejména na ... číst dálemuslimskou komunitu v zemi.
|
|
| 8.4.2021 11:59 00:44:57 soubor ke stažení |
|
Evropa a Turecko jsou na sobě vzájemně závislé, říká expertka |
|
|
Evropská unie jednala už podruhé za měsíc s Tureckem. Šéfové unijních institucí tentokrát vyrazili do Ankary. „Že Turecko potřebuje EU a naopak, je př ... číst dálei jednáních výhoda i nevýhoda,“ říká v Checkpointu politoložka Lucie Tungul.
|
|
| 1.4.2021 11:59 00:32:28 soubor ke stažení |
|
Evropa se na postoji k migraci neshodne. Češi patří k největším kritikům |
|
|
Evropská migrační krize vrcholila v roce 2015, ale přestože od té doby mimoevropských uprchlíků výrazně ubylo, na půdě EU i v jednotlivých členských s ... číst dáletátech jde stále o palčivé téma.
|
|
| 25.3.2021 11:59 00:31:51 soubor ke stažení |
|
Hongkong neměl šanci. Mladí utíkají pryč, říká sinolog |
|
|
Vliv Číny na Hongkong je čím dál silnější. Naposledy jej v Pekingu stvrdilo odhlasování změn volebního systému. Kvůli nim v zářijových volbách do hong ... číst dálekongské Legislativní rady nebude moci kandidovat prodemokratická opozice.
|
|
| 18.3.2021 11:59 00:29:57 soubor ke stažení |
|
Slovensko bojuje s vládní i covidovou krizí. Premiér problémy eskaluje |
|
|
Slovensko je i po týdnu stále uprostřed vládní krize, která výrazně komplikuje zvládání krize pandemické. Kabinet Igora Matoviče je ale ve vedení země ... číst dále pouhý rok. Kde mají kořeny jeho aktuální problémy?
|
|
| 11.3.2021 12:31 00:43:59 soubor ke stažení |
|
Země, kde si velmoci vyřizují účty, říká expert o Sýrii |
|
|
Statisíce obětí, miliony lidí, kteří ze země uprchli, hluboká humanitární a ekonomická krize. I takové jsou důsledky syrské války. Konfliktu, který se ... číst dále v zemi rozhořel před 10 lety a jeho konec je stále v nedohlednu.
|
|
| 4.3.2021 11:59 00:30:51 soubor ke stažení |
|
Britský klíč k úspěchu: ukázněnost lidí, vysoké tresty a očkování |
|
|
Rozdílný pohled veřejnosti na přijímaná opatření a ukázněnost lidí restrikce dodržovat. Profesor Jan Marek, elitní český lékař působící v Londýně, vyz ... číst dáledvihuje taky uplatňování tvrdých trestů, co Brity od českého pojetí odlišuje.
|
|
| 25.2.2021 11:59 00:30:57 soubor ke stažení |
|
Bělorusko v bodě zlomu: opozice prohrála ulici, režimu vycházejí represe |
|
|
„Prohráli jsme ulici,“ prohlásila běloruská opoziční lídryně Svjatlana Cichanouská minulý týden v rozhovoru pro švýcarský deník Le Temps. Je to tak? A ... číst dále proč už se o Bělorusku v médiích tolik nemluví?
|
|
| 18.2.2021 11:59 00:31:32 soubor ke stažení |
|
Kulturní tragédie, krize brazilské ekonomiky? Bolsonaro dopady pandemie neřeší |
|
|
„Brazílie má od samého počátku krize chaotické vedení. Federální vláda nedělala velmi dlouhou dobu téměř vůbec nic. A v tom v podstatě i pokračuje,“ ř ... číst dáleíká v Checkpointu odborník na Jižní Ameriku František Kalenda.
|
|
| 11.2.2021 11:59 00:30:41 soubor ke stažení |
|
Eurokomisařka Jourová: Ve vztahu s Ruskem musíme přitvrdit |
|
|
„Je čas, aby EU přestala podceňovat Rusko, svého největšího souseda, který vůči Evropě vykazuje nepřátelské postoje,“ říká v nové epizodě podcastu Che ... číst dáleckpoint místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.
|
|
| 4.2.2021 11:59 00:23:25 soubor ke stažení |
|
Dánský recept na pandemii: vzájemná důvěra a spolupráce místo papalášství a toxické maskulinity |
|
|
Evropský vakcinační šampión. Tak se mluví o Dánsku a o tom, jak zvládá aktuální koronavirovou krizi. Čím to je, že jsou Dánové tak úspěšní? Jak vypadá ... číst dále jejich vládní komunikace a proč dánští občané své vládě důvěřují?
|
|
| 28.1.2021 11:59 00:27:36 soubor ke stažení |
|
Charašo, boomer. Mladí Rusové Putinovi nerozumí, ale revoluci zatím nečekejme |
|
|
Tisíce zadržených, policejní brutalita, zatčený Alexej Navalnyj a prezident Vladimir Putin, který prý o Navalném nikdy neslyšel. Minulý víkend ukázal, ... číst dále že toho mají někteří Rusové už dost. A tak vyšli ve velkém protestovat.
|
|
| 21.1.2021 11:59 00:18:12 soubor ke stažení |
|
Jak z Trumpa ven. Republikáni hledají cestu, jak fungovat dál |
|
|
Bílý dům i Kongres mají po letech zase pod kontrolou demokraté. Jak ale poslední čtyři roky zahýbaly s táborem republikánů? Co se vlastně teď ve stran ... číst dáleě děje? Jsou loajální k Donaldu Trumpovi, nebo hledají novou identitu?
|
|
| 14.1.2021 11:59 00:26:35 soubor ke stažení |
|
Merkelová odchází, do popředí EU se dere Macron. Má na to? |
|
|
Evropu čeká odcházení německé kancléřky Angely Merkelové. Do popředí Evropské unie zamíří Emmanuel Macron – a dynamika EU se promění. Jaká témata jsou ... číst dále pro francouzského prezidenta zásadní? A jaký je vlastně politik?
|
|
| 7.1.2021 12:00 00:25:14 soubor ke stažení |
|
Leaknout, či neleaknout? Nejsem jako Assange, říká novinář o tajných zdrojích |
|
|
Juliana Assange Britové do USA nevydají. Otevřela se tak znovu debata o WikiLeaks, uniklých informacích i morálních otázkách. Co je víc – absolutní sv ... číst dáleoboda slova, nebo utajování informací i kvůli ochraně lidských životů?
|
|
| 31.12.2020 12:00 00:14:37 soubor ke stažení |
|
Rok 2021 za hranicemi: odcházení Angely, Indie na Měsíci a Tom Cruise za kniplem |
|
|
Jak se změní Německo s odchodem Angely Merkelové? Co čeká v příštím roce Velkou Británii? Kdo poletí na Měsíc? A hlavně – na jaké seriály budeme v pří ... číst dáleštím roce koukat? Poslechněte si předpovědi od podcastu Checkpoint.
|
|
| 17.12.2020 11:59 00:14:26 soubor ke stažení |
|
"Nechci číst v černé kronice o dalších úmrtích žen." Femicida ve světě i u nás |
|
|
Každý rok zemřou tisíce žen po celém světě v rámci takzvané femicidy. Neslavného fenoménu, kterému se až v posledních letech začíná dostávat patřičné ... číst dálepozornosti. Co vlastně femicida je? A představuje problém i u nás v Česku?
|
|
| 10.12.2020 11:59 00:25:00 soubor ke stažení |
|
Čtyři dlouhé roky jsou u konce. Let's get Brexit done! |
|
|
Brexit je ve finále, už definitivním. Po čtyřech letech vyjednávání, politických zemětřesení a prodlužování lhůt se blíží den, který rozhodne: bude me ... číst dálezi EU a Velkou Británií vůbec nějaká dohoda?
|
|
| 3.12.2020 12:17 00:15:56 soubor ke stažení |
|
Špatný rok pro Írán: ekonomická krize, pandemie, atentáty |
|
|
Začátek roku 2020 poznamenala íránsko-americká tenze po zabití generála Solejmáního. Na jeho konci se teď řeší vražda íránského jaderného fyzika. A mů ... číst dáleže za ni, alespoň podle íránských úřadů, americký spojenec – Izrael.
|
|
| 12.11.2020 11:59 00:24:42 soubor ke stažení |
|
„Duševní zdraví je také zdraví.“ Covid-19 výrazně ovlivňuje naši psychiku |
|
|
Celosvětová zdravotnická krize se citelně podepisuje na našem duševním zdraví. Jak konkrétně? Jak jsou na tom s dostupnou pomocí například u našich so ... číst dáleusedů na Slovensku? A jak si vedou Češi?
|
|
| 5.11.2020 11:59 00:16:09 soubor ke stažení |
|
Fascinující, napínavé, překvapivé, říkají o volbách v USA čeští novináři |
|
|
Americké prezidentské volby byly v noci z úterý na středu nejsledovanější světovou událostí. A drama stále pokračuje. Jak samotnou noc prožívali čeští ... číst dále novináři z nejrůznějších médií?
|
|
| 29.10.2020 11:50 00:14:02 soubor ke stažení |
|
Kaczynski zákazem potratů rozpoutal kulturní válku. Pomůže Teta Česko? |
|
|
Uprostřed pandemie se Polky a Poláci dozvěděli o faktickém zákazu potratů, o němž rozhodl polský ústavní soud. Desetitisíce lidí kvůli tomu vyšly do u ... číst dálelic protestovat. Polsko se ocitlo v kulturní válce.
|
|
| 22.10.2020 11:59 00:19:14 soubor ke stažení |
|
Čtyři novináři ve čtyřech koutech Evropy: Liduprázdná noční Paříž a plexištíty v Polsku |
|
|
Strmý nárůst případů a přísná pandemická opatření. Jak se s druhou vlnou koronavirové krize evropské země vyrovnávají, vyjely Seznam Zprávy zjistit př ... číst dáleímo do některých z nich. Jak jsou na tom ve Francii, Itálii, Švédsku a Polsku?
|
|
| 15.10.2020 12:08 00:15:58 soubor ke stažení |
|
Fenomén Attenborough. Legenda, které naslouchají i popírači klimatické změny |
|
|
Má za sebou úctyhodnou televizní a filmovou kariéru a nedávno dokonce „zbořil Instagram“. Britský přírodovědec David Attenborough poodkrývá tajemství ... číst dálepřírody už přes šedesát let. A čím dál hlasitěji mluví o změnách klimatu.
|
|
| 1.10.2020 12:01 00:15:58 soubor ke stažení |
|
Krvavý boj o identitu. Aktéři války v Náhorním Karabachu z ní jen tak nevycouvají |
|
|
Na prahu Asie vypukla válka - zakavkazské země Arménie a Ázerbajdžán oprášily letitý konflikt. Od nedělního rána v bojích o Náhorní Karabach padlo pod ... číst dálele oficiálních čísel víc než sto lidí.
|
|
| 24.9.2020 11:59 00:14:10 soubor ke stažení |
|
„Notorious RBG“ posunula ženy blíž k rovnoprávnosti. Trump místo ní zvažuje členku sekty |
|
|
Spojené státy přišly o ikonu – feminismu, soudnictví i popkultury. Minulý pátek zemřela soudkyně Nejvyššího soudu Ruth Bader Ginsburg. A zatímco davy ... číst dáleuctívaly její památku, Donald Trump se rozhodl konat.
|
|
| 17.9.2020 11:50 00:17:36 soubor ke stažení |
|
„Slizký žánr“. Memoáry o Trumpovi nejsou fakta, přesto přitahují |
|
|
Mary Trump, John Bolton, Sarah Sanders, Michael Cohen… a mnoho dalších. Co mají tyto postavy z různých koutů americké politiky společného? Tak či onak ... číst dále mají blízko k Donaldu Trumpovi. A napsali o něm politické paměti.
|
|
| 3.9.2020 11:59 00:15:18 soubor ke stažení |
|
Vyhořelý premiér Abe odšpuntoval tabu: jak být vrcholný politik a žít svůj život |
|
|
Pracoval 147 dní v kuse, potom skončil v nemocnici a kvůli zdravotním problémům nakonec odstoupil. Japonský premiér Šinzo Abé se téměř upracoval. Jak ... číst dálejsou na tom se stresem v práci čeští politici?
|
|
| 27.8.2020 11:59 00:15:15 soubor ke stažení |
|
EU nápor dezinformací nezvládá. Střední Evropa papouškuje Rusko |
|
|
Dezinformace, fake news, propaganda. Pojmy, které jsou v našem prostředí už pár let zabydlené. A jejich důsledky můžou být zásadní. Třeba při ovlivňov ... číst dáleání velkých politických událostí, jako jsou volby.
|
|
| 20.8.2020 11:59 00:12:30 soubor ke stažení |
|
Rána pod pás pro Palestince. S dohodou Izraele a Emirátů přišli o spojence |
|
|
Historický průlom, změna pravidel hry, ale také zrada. Takové byly reakce na to, že Spojené arabské emiráty se před týdnem staly první zemí Perského z ... číst dáleálivu, která navázala diplomatické vztahy s Izraelem.
|
|
| 13.8.2020 13:36 00:13:36 soubor ke stažení |
|
„Udržím se tu za každou cenu.“ Lukašenko Bělorusy ze svých spárů nepustí |
|
|
V Bělorusku se od uzavření volebních místností v neděli večer demonstruje. Protesty už nejspíš stály několik lidí život, mluví se i o opoziční vládě v ... číst dále exilu. A to všechno kvůli zmanipulovaným volbám a poslednímu diktátorovi v Evropě.
|
|
| 30.7.2020 11:59 00:16:49 soubor ke stažení |
|
„Byli unavení, tak je začali bít hlava nehlava.“ Portland protestuje přes 2 měsíce |
|
|
Třiašedesát dní v kuse. Tak dlouho protestují lidé v Portlandu proti systémovému rasismu a policejnímu násilí ve Spojených státech. Situace se tam v p ... číst dáleosledních týdnech – po příjezdu vládou nasazených federálních bezpečnostních složek – vyhrotila. Co se v Portlandu děje? A jak to souvisí s prezidentskými volbami na podzim?
|
|
| 23.7.2020 11:59 00:19:17 soubor ke stažení |
|
„Týpek“ Macron, hranolky a social distancing naoko. Summit plný bizarních momentů |
|
|
Chybělo pár minut a byl by z toho vůbec nejdelší evropský summit v historii. Na co si lídři členských států nakonec plácli? Proč Macron vyhrožoval při ... číst dálepraveným vrtulníkem? A jak se novináři pídí po informacích, když na summit nesmí?
|
|
| 16.7.2020 12:01 00:15:07 soubor ke stažení |
|
Cancel culture? V Česku zaměňujeme svobodu projevu a výsměch menšinám |
|
|
V posledních týdnech horké téma na sociálních sítích i předmět otevřených dopisů. A zároveň velký, tučný otazník visící nad demokratickou společností. ... číst dále O co vlastně jde? Je to cancel culture, tedy takzvaná kultura rušení, která stojí za intenzivní a v mnoha případech nepřehlednou veřejnou debatou.
|
|
| 9.7.2020 11:46 00:14:06 soubor ke stažení |
|
Letní speciál: cesta vlakem je romantika, ale objednejte si sushi |
|
|
Checkpoint se tentokrát odehrává i na vlakových záchodcích na trase Praha-Rijeka. Jedna z moderátorek vám dá tipy na cestu a druhá projde nejlepší mom ... číst dáleenty z historie podcastu. Je tu jubilejní dvacátý díl.
|
|
| 2.7.2020 12:00 00:11:05 soubor ke stažení |
|
Putin Forever. Rusko dává prezidentovi bianko šek na dalších 16 let |
|
|
Vladimir Putin v čele Ruska až do roku 2036. O tom, ale také o dalších ústavních změnách se rozhodlo v celostátním referendu. O co všechno v hlasování ... číst dále šlo a jakou roli Putin v dnešním Rusku má?
|
|
| 25.6.2020 12:00 00:13:44 soubor ke stažení |
|
„Srbsko není demokratický stát.“ Volby tam ovládla strana muže číslo jedna |
|
|
V Srbsku se konaly parlamentní volby, podle očekávání tam drtivě vyhrála strana prezidenta Aleksandra Vučiče. Podle opozice byly volby nelegitimní. Ja ... číst dálekou pozici má mezi Srby prezident Vučič a jak velký je ruský vliv na Balkánu?
|
|
| 18.6.2020 12:00 00:11:34 soubor ke stažení |
|
„Říkají, že jsme hrozba.“ Jak se žije polským LGBT lidem v době homofobní kampaně |
|
|
„Lesby a gayové nejsou lidé, ale ideologie, která ohrožuje naše děti. Je horší než bolševismus,“ prohlásil polský prezident Duda. Jaká je situace LGBT ... číst dále lidí i v dalších evropských státech? To vám přiblíží aktuální Checkpoint.
|
|
| 11.6.2020 12:00 00:12:20 soubor ke stažení |
|
Budeme bojovat až do konce, říkají demonstranti z Hongkongu |
|
|
Je to rok od chvíle, co do ulic Hongkongu vyšly miliony lidí. Šlo o největší protest od roku 2003, který odstartoval několikaměsíční boj o zachování d ... číst dáleemokratických principů. Ty jsou nyní v ohrožení více než kdy jindy.
|
|
| 4.6.2020 12:00 00:22:00 soubor ke stažení |
|
Spojené státy jsou založené na rasismu, říká sociolog ze Stanfordu |
|
|
„Tentokrát to bude všechno úplně jinak,“ říká o nynějších protestech aktivistka z hnutí Black Lives Matter. Co se dělo v amerických ulicích posledních ... číst dále pár dní? Jak moc je rasismus stále zakořeněný v americké společnosti?
|
|
| 28.5.2020 12:00 00:13:59 soubor ke stažení |
|
Epicentrum Brazílie. Bolsonaro mluví o chřipečce, zbytek země bojuje |
|
|
Světové epicentrum covidu-19 se přesunulo do Latinské Ameriky. Nejhorší je situace v Brazílii. Co se v zemi karnevalů, největšího deštného pralesa na ... číst dálesvětě a dobré kávy děje?
|
|
| 21.5.2020 12:00 00:11:42 soubor ke stažení |
|
Tento způsob léta možná bude nakonec šťastným. Češi jednali o otevření hranic |
|
|
Týden ve znamení jednání o letní sezóně i cestování obecně. Ministerstvo zahraničí mělo napilno – poslední dny jednalo s různými státy Evropy o otevře ... číst dálení hranic.
|
|
| 14.5.2020 12:00 00:15:37 soubor ke stažení |
|
Volby–nevolby. O prezidentovi se v Polsku poprvé v historii nehlasovalo |
|
|
Podle původního plánu mělo Polsko touto dobou znát jména kandidátů, kteří postoupili do druhého kola prezidentských voleb. Plán ale nevyšel – po dlouh ... číst dáleých dohadech se totiž v neděli nehlasovalo. Proč?
|
|
| 7.5.2020 11:40 00:13:34 soubor ke stažení |
|
Kandidáty na prezidenta USA něco spojuje. Obvinění ze sexuálního násilí |
|
|
Prezidentské volby ve Spojených státech měly být top tématem roku 2020. To se samozřejmě trochu změnilo kvůli koronavirové pandemii, přesto je kampaň ... číst dáleza oceánem stále velmi živá.
|
|
| 30.4.2020 15:00 00:10:41 soubor ke stažení |
|
Z karantény opatrně na pláž. Nový Zéland má podle jeho premiérky vyhráno |
|
|
Nový Zéland je taková „succes story“ koronavirové pandemie. Země má necelých 4,9 milionu obyvatel a ve středu registrovala zhruba 1500 pozitivně testo ... číst dálevaných případů na nový koronavirus. A 19 obětí.
|
|
| 23.4.2020 07:00 00:12:33 soubor ke stažení |
|
Evropská doba postkoronavirová. EU bude k přežití potřebovat vůli |
|
|
Jak bude Evropa a konkrétně Evropská unie vypadat po pandemii koronaviru? Otázka, která stále víc plní hlavy politikům i přední strany novin. A také t ... číst dáleéma pro nový díl Checkpointu.
|
|
| 16.4.2020 07:00 00:14:14 soubor ke stažení |
|
Zmatky a pouliční boje. Virus v Indii prohlubuje rozdíly mezi kastami |
|
|
Indii s víc než miliardou obyvatel stejně jako většinu států světa dostihla pandemie nového koronaviru. A dotkla se hlavně těch nejchudších. Jak Indie ... číst dále zvládá karanténu? A v jaké pozici se ocitl premiér Módí?
|
|
| 8.4.2020 07:00 00:11:50 soubor ke stažení |
|
Pearl Harbor 21. století. USA bojují s virem, nezaměstnaností i politiky |
|
|
Horší než jedenácté září nebo Pearl Harbor. Nový díl Checkpointu se zaměřil na aktuální epicentrum nemoci covid-19, na USA. Kdo převzal ve státě New Y ... číst dáleork roli lídra nebo jakou novou pozici opět získal Trumpův zeť Jared Kushner?
|
|
| 2.4.2020 07:00 00:11:19 soubor ke stažení |
|
COVID-19 na Blízkém východě. Írán mlží, Sýrii čeká humanitární katastrofa |
|
|
O tom, jak to s koronavirovou krizí vypadá v USA, Británii nebo v Číně, se mluví hodně. Nový díl Checkpointu se proto věnuje jiné části světa, Blízkém ... číst dáleu východu. Jak je na tom Írán? A co by znamenala epidemie v Afghánistánu?
|
|
| 26.3.2020 07:00 00:10:14 soubor ke stažení |
|
Primárky, změny v ruské ústavě a další zprávy, které vám mohly uniknout |
|
|
Kvůli koronavirové krizi nám možná unikají zprávy, které se pandemie bezprostředně netýkají. Virus světové dění samozřejmě zásadně ovlivnil, nicméně n ... číst dáleezastavil. A právě na témata, která by neměla zůstat ve stínu nákazy, si posvítí čerstvý díl Checkpointu.
|
|
| 18.3.2020 07:00 00:09:59 soubor ke stažení |
|
Zpívající Italové na balkónech a další dobré zprávy pro těžké časy |
|
|
I přes koronavirovou krizi – nebo v některých případech právě kvůli ní – se na světě dějí pozitivní věci. Aktuální díl pořadu Checkpoint je jen o dobr ... číst dáleých zprávách.
|
|
| 13.3.2020 07:00 00:08:42 soubor ke stažení |
|
Jako z filmu. Itálie se jako první izolovala před světem a bojuje s virem |
|
|
Itálie utichla. Kvůli rychle se šířící nákaze novým koronavirem musela země přijít s opatřeními, která moderní Evropa nepamatuje. Jak to zvládá? A jak ... číst dále to vlastně vypadá na ulicích, na náměstích, na pobřežích jižanské země, která je Česku blízká svou kuchyní i kulturou? O tom je další díl pořadu Checkpoint.
|
|
| 5.3.2020 07:00 00:12:01 soubor ke stažení |
|
Izrael je unavený třetí volební plichtou za rok. Co bude dál? |
|
|
Znovu k volbám a znovu nejasný výsledek. Izraelci už potřetí za jedenáct měsíců hlasovali o složení příštího Knesetu, tedy izraelského parlamentu. A o ... číst dálepět to vypadá na patovou situaci. To je téma pro aktuální Checkpoint.
|
|
| 27.2.2020 07:00 00:14:17 soubor ke stažení |
|
Slovensko na rozcestí. S čím jdou Slováci do parlamentních voleb? |
|
|
Sobotní parlamentní volby na Slovensku představují všechno, co se posledních pár let děje v celé Evropě. Nárůst populismu a pravicového extremismu i b ... číst dáleoj za liberální hodnoty nastolené politikou prezidentky Zuzany Čaputové.
|
|
